Aktual.: 27.04.2025 11:11
Washington – Americký prezident Donald Trump po nástupu do Bílého domu výrazně změnil směřování i styl americké zahraniční politiky. Během prvních sto dní svého druhého funkčního období znejistil spojence i protivníky Spojených států, když představil návrhy na připojení Kanady nebo Grónska k USA či na odsun Palestinců z Pásma Gazy. Šéf Bílého domu kritizoval Evropskou unii, začal vyjednávat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině a prezidenta napadené Ukrajiny Volodymyra Zelenského ponížil před televizními kamerami v Oválné pracovně. Začal omezovat instituce šířící americké zájmy prostřednictvím takzvané “měkké síly”, tedy rozvojovou pomocí či žurnalistikou.
Ještě před inaugurací Trump oznámil záměr zmocnit se Grónska, které je autonomním územím Dánska, spojence USA ze Severoatlantické aliance. Prohlásil, že chce získat zpět Panamský průplav a z jednoho z nejbližších amerických spojenců, Kanady, udělat další americký stát. To vše potvrdil i po nástupu do Bílého domu.
Evropanům vzal Trump dech především obratem v přístupu k ruské invazi Ukrajiny, kde už během kampaně sliboval dojednat příměří během prvních 24 hodin po nástupu na prezidentský post. Ukončil diplomatickou izolaci ruského prezidenta Vladimira Putina a dvakrát si s ním telefonoval. Američtí představitelé se několikrát sešli s Rusy i Ukrajinci bez účasti svých evropských protějšků.
V březnu Spojené státy krátce přerušily Ukrajině vojenskou pomoc a začaly usilovat o dohodu o získání podílu na ukrajinských vzácných nerostech výměnou za předešlou americkou pomoc. Tento obrat symbolicky vyvrcholil setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně, kterému Trump spolu s viceprezidentem J.D. Vancem v ponižující scéně před televizními kamerami vyčetl nedostatek vděčnosti i “nevhodné” oblečení. Válka na Ukrajině zatím pokračuje v plné síle.
Po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem americký prezident šokoval nejen přítomné novináře, když na tiskové konferenci přišel s představou, že by Spojené státy převzaly válkou zničené Pásmo Gazy, asi dva miliony Palestinců by odsud byly odsunuty a Američané by z tohoto pruhu území u Středozemního moře udělaly Riviéru Blízkého východu.
Trump opakovaně vyzdvihoval příměří v bojích v Gaze, kterého podle něj dosáhl jeho vyslanec Steve Witkoff. Poté, co Izrael od tohoto příměří odstoupil, Trump však ponechal Netanjahuově vládě prakticky volnou ruku a americká diplomacie nyní od konfliktu odvrací pozornost. Izrael v palestinské enklávě rozšířil své útoky a bombardování, které si od porušení příměří vyžádalo další stovky, především civilních obětí. Od začátku března brání Izrael dodávkám pomoci do již tak zdevastovaného Pásma Gazy.
Stejně tak se Trump nevyjadřuje ke stále rozsáhlejším akcím izraelských jednotek i obyvatel ilegálních osad proti obyvatelům okupovaného Západního břehu Jordánu. Podle analytiků Trumpovo mlčení o Západním břehu posiluje izraelské extremistické ministry, kteří otevřeně sní o anexi tohoto území, jež Izrael okupuje od roku 1967 a které Palestinci považují za součást svého budoucího státu, napsala agentura AFP. „Není zde žádná kritika, žádné odsouzení aktivit Izraele, a to Izraeli podle mého názoru dává volnou ruku a sebedůvěru pokračovat ve svém programu expanze“ na Západním břehu Jordánu, uvedla Sanam Vakilová z londýnského institutu Chatham House.
Evropané zažili další studenou sprchu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde je v polovině února viceprezident Vance pokáral za to, že údajně omezují svobodu projevu, a jako příklad zmínil mimo jiné zrušené prezidentské volby v Rumunsku. Vance prohlásil, že Evropa nedostatečně přispívá na obranu v rámci NATO a kritizoval ji kvůli migraci. Zašel tak daleko, že naznačil, že největší hrozbou pro evropskou bezpečnost není Rusko nebo Čína, ale „hrozba zevnitř“, kterou charakterizoval jako „ústup Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot“.
Odtažitý postoj americké administrativy, která Evropu považuje za ekonomického konkurenta, podtrhlo Trumpovo prohlášení při prvním zasedání jeho kabinetu, kdy řekl, že Evropská unie byla vytvořena, aby Spojeným státům škodila. Shrnul tak postoj řady členů své administrativy, že Evropa využívá jen amerického bezpečnostního deštníku, nevyčleňuje dost peněz na obranu a nehraje fér ekonomicky.
Trump dává rovněž najevo nechuť vůči “měkké síle”, tedy šíření vlivu USA nikoli mocenskými prostředky, ale například rozvojovou pomocí. Prakticky zlikvidoval Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) a s ní 80 procent americké pomoci. Zamýšlí také rozsáhlé škrty na ministerstvu zahraničí a v diplomatických úřadech v rozvojových zemích. Ministr financí Scott Bessent kritizoval i další klíčovou součást poválečného globálního řádu, tedy Mezinárodní měnový fond a Světovou banku, které USA samy pomáhaly po roce 1945 vytvářet. V postkomunistických zemích vyvolala pozornost Trumpova snaha zastavit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), které hrály výraznou roli za studené války v komunistické Evropě a později v postsovětském prostoru.
Trumpovy často protichůdné výroky a kroky bývají označovány za projev jeho transakčního a konfrontačního přístupu k mezinárodním vztahům nebo za impulzivní prohlášení, která se časem vytratí. V hodnocení Trumpových prvních sto dní v úřadě komentátoři často hovoří o chaotickém rozhodování, které se projevuje asi nejvýrazněji zaváděním amerických vysokých cel a jejich následném odkládání.
Přesto je podle médií zřejmé, že dlouhá desetiletí trvající jistota, že dobré vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou skoro samozřejmé a výhodné pro obě strany, se drolí. Dosavadní američtí spojenci se ocitají v nejistotě o úmyslech a pozicích dosud blízkého a nejmocnějšího partnera, i když se se zatím snaží vyhýbat přímému střetu ohledně cel či Ukrajiny a slibují zvyšovat výdaje na obranu.
Stejně tak dosavadní kroky Trumpovy administrativy přes veškerou nedůslednost ukazují odklon od globálního uspořádání po druhé světové válce. „Jeho iniciativy boří to, co jsme znali od druhé světové války,“ řekl AFP Melvyn Leffler, historik zahraniční politiky USA z Virginské univerzity. „Nevěřím, že se Spojené státy vrátí ke stejnému typu liberálního, globálního, hegemonistického řádu, který existuje víceméně od roku 1945,“ míní historik.