Aktual.: 28.04.2025 14:44
Praha – Díky úpravě podpor v nezaměstnanosti, které by měly přispět k větší ochotě měnit práci, by stát mohl ročně získat čtyři až šest miliard korun navíc. V novém zaměstnání si totiž lidé vydělají průměrně o osm až 12 procent víc, větší částku tedy i odvedou do rozpočtu. Na Fóru zaměstnanosti v Praze to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové ČR patří k zemím, kde lidé mění místo nejméně. Ročně to udělá asi 15 procent pracovníků. V zemích OECD je to v průměru víc než pětina.
„Na jedné straně vyšší podpora v nezaměstnanosti znamená vyšší výdaje ministerstva práce. Na druhou stranu vidíme, že když lidé práci mění, tak jim výdělek roste v průměru o osm až 12 procent. Z toho lze logicky dopočítat, že ten vyšší příjem státu může být mezi čtyřmi až šesti miliardami korun ročně. I z pohledu národohospodářského principu je tento krok (úprava podpor v nezaměstnanosti) správný,“ řekl ČTK Jurečka.
Podpora v nezaměstnanosti se podle přijaté flexinovely zákoníku práce od příštího roku zvedne v prvních měsících ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících naopak klesne z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Déle budou peníze od státu dostávat lidé od 52 let, nyní je to od 50 let. Stejná částka se bude vyplácet při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci bude činit 80 procent čistého výdělku. Vzrostou i maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory se ale zpřísní, bude nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.
„Když se člověk do práce netěší a nebaví ho, tak tato forma podpory, kvůli které si platím pojistné, je schopna v prvních měsících podržet… Když lidé mění práci ´job to job´, tak je výdělek na novém místě o 12 procent vyšší. Když o práci přijdou a jdou přes úřad práce, tak je to o osm procent víc,“ uvedl ministr. Je přesvědčen, že úprava podpor povede k větší flexibilitě a „odvaze měnit zaměstnání“.
Rezlerová označila český trh práce za zamrzlý. „Lidé u nás nejmíň mění práci. Firmy se bojí propouštět. Bojí se, že nenajdou vhodné lidi. Lidé se zas bojí přestěhovat, že nenajdou bydlení,“ uvedla šéfka asociace personalistů.
Podle analýzy ministerstva ročně práci v Česku mění asi 15 procent pracovníků. Průměr zemí OECD dosahuje 22 procent. V Dánsku je to téměř 30 procent. Rezlerová podotkla, že v sousedním Německu podíl dosahuje asi 25 procent.
V další analýze se ministerstvo zaměřilo na mzdy lidí, kteří pobírali po propuštění či po odchodu na dohodu podporu v nezaměstnanosti. Hodnotilo situaci 32.900 žen a 28.900 mužů. Podle výsledků ženy, které odešly po dohodě, začaly v nové práci vydělávat o sedm procent víc. Propuštěné dostávaly o deset procent víc. Propuštěným mužům se na novém místě zvedl výdělek o osm procent a těm, kteří skončili v předchozím zaměstnání na dohodu, o šest procent.