Aktual.: 29.04.2025 12:45
Budapešť – Obchodní válka vyvolaná celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa zhoršuje ekonomické vyhlídky v České republice, Maďarsku a Rumunsku. Uvedla to podle agentury Reuters analytická společnost Moody’s Analytics. Upozornila rovněž, že střední Evropa jako celek má pouze omezený rozpočtový prostor ke kompenzování dopadů cel a potřebuje nalézt nové zdroje hospodářského růstu, který v tomto regionu ve velké míře závisí na exportu.
Trump po svém lednovém návratu do prezidentské funkce uvaluje různá cla na obchodní partnery Spojených států. Zdůvodňuje to mimo jiné snahou snížit obchodní deficit USA a přimět firmy k návratu výroby do USA.
„USA se uchylují do izolacionismu. To vytváří obrovský tlak na světovou ekonomiku, zejména na země, které jsou silně závislé na globálním obchodním systému a spoléhají se na obchod jako na motor hospodářského růstu,“ řekl agentuře Reuters analytik Gaurav Ganguly, který je ve společnosti Moody’s Analytics vedoucím ekonomického výzkumu pro Evropu, Blízký východ a Afriku. „Pro tyto země je velmi důležité najít nové exportní trhy, najít nové partnery, najít nové motory růstu,“ dodal.
To by podle něj mohlo zahrnovat například uzavírání nových obchodních a investičních aliancí, podporu nových odvětví či lákání zahraničního kapitálu. „Současné politické a celní prostředí vytváří některé velmi velké problémy pro strukturální růst,“ uvedl Ganguly. „Pokud to země nebudou řešit, budou se potýkat s problémy ve středně dlouhém období, nejen v krátkém období,“ dodal.
Veřejné finance ve střední Evropě jsou v poslední době pod tlakem kvůli válce na Ukrajině, zvýšeným výdajům na obranu a volbám. Rozpočtové deficity v Polsku a Rumunsku byly v loňském roce nejvyšší v Evropské unii, píše agentura Reuters.
Polsko, které je největší ekonomikou ve střední Evropě, by podle Gangulyho mělo více pracovat na snižování rozpočtového deficitu, aby si udrželo důvěryhodnost. Analytik nicméně dodal, že mnohem více ho znepokojuje situace v Rumunsku, kde vloni rozpočtový deficit dosáhl 9,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP), takže byl vyšší než v době pandemie covidu-19.