Aktual.: 30.04.2025 11:31
Brno – Městský soud v Praze musí znovu rozhodnout o tom, zda lze žadatelce na základě informačního zákona poskytnout utajovaný dodatek k česko-ruské dohodě o vypořádání ruského dluhu vůči Česku. Městský soud původně vyhověl žalobě žadatelky. Ministerstvo financí však nyní uspělo s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu (NSS), zjistila ČTK z úřední desky. Poskytnutí dodatku však NSS zcela nevyloučil. Městský soud by měl při novém projednání zvážit i to, zda veřejný zájem nepřeváží nad ochranou utajovaných informací.
Dohodu o vypořádání zadluženosti někdejšího Sovětského svazu a Ruské federace vůči Česku uzavřely vlády obou zemí v roce 1994. Později k ní přibylo několik dodatků. Žena z Berounska v roce 2019 požádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí druhého dodatku. Jeho obsah soudní rozhodnutí nespecifikují, podle dostupných informací však jde o dodatek uzavřený v roce 2001 za vlády premiéra Miloše Zemana (tehdy ČSSD).
Ministerstvo financí ženě opakovaně nevyhovělo, poprvé v době, kdy úřad řídila Alena Schillerová (ANO), podruhé za Zbyňka Stanjury (ODS). Důvodem bylo to, že šlo od počátku o utajovanou informaci. Česko a Rusko navíc mají uzavřenou ještě další dohodu o vzájemné ochraně utajovaných skutečností. Poskytnutí dodatku žadatelce by tak znamenalo porušení závazku mlčenlivosti.
Městský soud obě rozhodnutí ministerstva zrušil kvůli nedostatečnému odůvodnění. Například žádal, aby ministerstvo konkrétněji popsalo, jakým způsobem by zveřejnění dodatku poškodilo ČR. Podle NSS, který vyhověl kasační stížnosti ministerstva, to ale není možné bez prozrazení samotného obsahu utajované informace.
NSS také souhlasil s ministerstvem financí v tom, že porušení závazku mlčenlivosti by mohlo poškodit zájmy Česka v mezinárodním kontextu, a to i přesto, že vztahy mezi Prahou a Moskvou ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022.
„Bez ohledu na aktuální vztahy s Ruskou federací jde totiž o obecný princip: Nedodržení mezinárodního závazku je způsobilé snížit důvěryhodnost ČR jako smluvního partnera v mezinárodních vztazích,“ stojí v rozhodnutí.
Městský soud v Praze nyní musí o žalobě žadatelky o informace rozhodovat znovu. Poskytnutí dodatku však ani přes nynější zásah NSS není vyloučené. NSS totiž zdůraznil nutnost provedení „testu veřejného zájmu“, při kterém lze zohlednit veškeré okolnosti, včetně aktuálních vztahů mezi Českem a Ruskem nebo práva veřejnosti znát okolnosti a podmínky vypořádání ruského dluhu.
Ruský dluh vůči Česku činil několik miliard dolarů. Kořeny měl ještě v době vlády komunistů. Zemanova vláda většinu pohledávky prodala společnosti Falkon Capital, podle některých expertů nepříliš výhodně.
