Aktual.: 6.05.2025 10:41
Praha – Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 13. května, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad. Za nižší inflací je zlevnění pohonných hmot a mírnější zdražení potravin než loni, uvedli analytici. Vzrostla podle nich šance na snížení úroků ČNB.
V kategorii energií, kam spadají i pohonné hmoty, se v dubnu prohloubil pokles cen. V březnu energie zlevňovaly o 4,9 procenta, v dubnu to bylo o 6,3 procenta. Bez započítání vývoje cen energií by celková inflace v Česku v dubnu dosáhla tří procent.
Zdražování potravin, alkoholu a tabáku zpomalilo v dubnu na 3,3 procenta z březnových 5,9 procenta. V případě zboží se inflace zmírnila na 0,2 procenta z 1,6 procenta. Naproti tomu u služeb zesílila ze 4,5 procenta v březnu na dubnových 4,7 procenta.
Analytici, které oslovila ČTK, očekávali zpomalení meziroční inflace na 2,1 procenta. Jako důvod uváděli především výrazně nižší ceny pohonných hmot a také vyšší srovnávací základnu.
Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky (ČNB). Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v lednu zveřejňování předběžného odhadu uvítala, podle ní to je cenná informace pro rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb.
Analytici: Za poklesem inflace jsou pohonné hmoty a mírnější růst cen potravin
Za dubnovým snížením meziroční inflace na 1,8 procenta z březnových 2,7 procenta stojí zlevnění pohonných hmot a mírnější zdražení potravin než loni. Přetrvávají ale inflační tlaky ve službách, shodli se analytici oslovení ČTK. Aktuální údaje o vývoji spotřebitelských cen ale podle nich zvyšují pravděpodobnost, že Česká národní banka (ČNB) ve středu sníží základní úrokovou míru o čtvrt procentního bodu ze současných 3,75 procenta.
„Skokový pokles meziroční inflace z březnových 2,7 procenta na aktuálních 1,8 procenta je do značné míry způsoben efektem srovnávací základny, když před rokem v dubnu výrazně meziměsíčně zdražily potraviny a alkohol, zatímco letos byl vývoj opačný. Nejnovější data tak nepředstavují z pohledu inflačního vývoje až takový šok, jak by se mohlo na první pohled zdát,“ uvedl hlavní ekonom investiční skupiny Investika Vít Hradil.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je míra zpomalení meziroční inflace překvapivá. „Jakkoliv jde o žádoucí vývoj, vypadá ale výsledné číslo lépe než jeho struktura. Meziroční přírůstek u cen služeb zrychlil na 4,7 procenta z předchozích 4,5 procenta. Otazník visí nad dlouhodobější udržitelností cen ropy na současných snížených úrovních, což vidíme jako nutnou, ale nikoliv postačující podmínku pro stabilizaci cenové hladiny. Ta by zřejmě vyžadovala navíc oslabení tlaků na růst ceny práce ve službách,“ upozornil Sobíšek.
„Předběžný odhad dubnové inflace zároveň představuje důležitý vstup pro středeční rozhodování bankovní rady ČNB o úrokových sazbách a může být pomyslným jazýčkem na vahách. Na základě dubnové inflace je nyní pravděpodobnější, že ČNB sazby sníží o 0,25 procentního bodu,“ uvedl hlavní analytik Citfin Miroslav Novák.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Dalším argumentem pro uvolnění měnové politiky je postupné zhoršení vyhlídek růstu ekonomiky pro letošní rok, zejména v souvislosti s dopady nových cel na vývoz z EU do USA,“ doplnil.
Analytici ale upozorňují, že na vyhlášení vítězství nad inflací je brzy a další vývoj zatěžují výrazné nejistoty. „Zejména na vývoj cen zboží bude mít výrazný vliv americká celní politika. Možné zavedení vyšších cel na čínské zboží může přesměrovat část čínského exportu směrem k evropským trhům, čímž by se zvýšila nabídka a zmírnil cenový tlak u některých výrobků. Na druhé straně však existuje riziko, že se výrobci budou snažit kompenzovat vyšší náklady zvýšením cen i mimo americký trh, což by mohlo přispět k inflačním tlakům v Evropě,“ uvedla analytička ministerstva financí Monika Junicke.
