Aktual.: 10.05.2025 07:30
Praha – Tempo prohlubování deficitu systému důchodového pojištění loni zpomalilo. Příjmy se zvedly víc než výdaje. Důvodem jsou i změny valorizace penzí a zpřísnění podmínek pro předčasný důchod. Uvádí to návrh státního závěrečného účtu za rok 2024, který bude projednávat Sněmovna. Důchodový systém skončil loni ve schodku 50,7 miliardy korun, o rok dřív to bylo 72,8 miliardy korun.
„V roce 2024 došlo ke zpomalení prohlubování schodku systému důchodového pojištění i zásluhou legislativních úprav, které přinesly změny ve valorizaci důchodů v pravidelném i mimořádném termínu a v oblasti předčasných starobních důchodů,“ uvádí v navrhovaném materiálu ministerstvo financí.
Od října 2023 vládní důchodová novela zmírnila výpočet valorizace. Penze se vždy od ledna zvedají o růst cen pro domácnosti důchodců a znovu o třetinu růstu reálné mzdy místo poloviny. Do důchodu je možné chodit dřív nejvýš o tři roky místo až pěti let. Větší je i krácení předčasného důchodu. Zrušila se valorizace zásluhové části penze do řádného důchodového věku. Odvody se mají platit 40 let.
Na důchodových odvodech, dobrovolném pojištění i pokutách a penále se vybralo podle předloženého dokumentu 665,8 miliardy korun. Příjmy tak byly meziročně o 46,2 miliardy korun vyšší, tedy o 7,5 procenta. Výdaje na penze se zvedly o 3,5 procenta. Proti roku 2023 vzrostly o 24,1 miliardy korun na 716,4 miliardy korun. „Zatímco v předchozím roce zaostalo tempo takto vypočtených příjmů za výdaji o 8,3 procentního bodu, v roce 2024 se trend otočil a příjmy rostly rychleji o čtyři procentní body. Výsledkem bylo snížení deficitu systému důchodového pojištění,“ píše ministerstvo financí.
Loňský schodek dosáhl 50,7 miliardy korun, odpovídal 7,6 procenta příjmů a činil 0,6 procenta HDP. O rok dřív deficit 72,8 miliardy korun odpovídal procentu HDP a 11,7 procenta přijaté sumy.
Minulý rok se na penze vyplatilo meziročně o 24,6 miliardy korun víc, z toho 20,6 miliardy na starobní důchody, 2,5 miliardy na invalidní a 1,1 miliardy na pozůstalostní. Do starobních penzí putovalo téměř 600 miliard korun. Senioři pobírali v průměru 20.231 korun. Meziročně se částka zvedla o 425 korun, tedy o 2,1 procenta. Celkem ČSSZ poskytovala přes 3,5 milionu penzí. V roce 2023 výdaje vzrostly proti předchozímu roku o 97,2 miliardy korun, tedy o 16,5 procenta. V roce 2022 byl meziroční růst o 10,9 procenta, tedy o 57,7 miliardy korun. V posledním roce předchozí vlády to bylo o 2,1 procenta, tedy o 10,9 miliardy.
K propadu systému penzí podle materiálu přispěla v covidovém roce 2020 „nadstandardní valorizace“ a jednorázový příspěvek důchodcům za 15 miliard korun. V roce 2022 deficit prohloubily dvě mimořádné valorizace v červnu a září k dorovnání dopadů inflace, o rok později pak řádné i další mimořádné přidání a zavedení takzvaného výchovného 500 korun na dítě.
Zaměstnanci loni zaplatili na odvodech 144,2 miliardy korun a jejich zaměstnavatelé 478,2 miliardy korun. Živnostníci odvedli 42,3 miliardy korun.