Aktual.: 12.05.2025 15:54
Praha – Prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to však jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako alianční evropský pilíř. Hlava státu to řekla v projevu při zahájení konference Evropa jako úkol na Pražském hradě. Za nezbytné považuje prezident posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek.
Pavel uvedl, že Evropa by měla být obranyschopná, konkurenceschopná a akceschopná. Pokud chce EU obhájit a prosadit své zájmy, musí být podle prezidenta silná navenek i uvnitř. Za nevyhnutelné považuje Pavel debaty navyšování obranných rozpočtů. „Klíčovou je však otázka, jak prostředky využijeme na posílení reálných obranných schopností,“ míní. Nestačí podle něj mít dobře vybavené a vycvičené armády. Skutečnou silou každé společnosti jsou na prvním místě lidé, jejich vůle bránit svůj způsob života, uvedl.
V souvislosti s konkurenceschopností Pavel ocenil, že se EU vydala na obtížnou, ale nezbytnou cestu deregulace. Hledá oblasti, kde odstranit zbytečnou byrokracii. Podnikatelé podle prezidenta potřebují vhodné podmínky pro rozvoj, aby necítili potřebu stěhovat svůj byznys mimo unijní hranice. Uvnitř EU podle něj stále přetrvává řada bariér bránících plnému využití vědeckého, ekonomického i lidského potenciálu.
Konkurenceschopná Evropa znamená také Evropa strategicky soběstačná, méně závislá na dodavatelských řetězcích z nestabilních oblastí a schopná držet krok se Spojenými státy, s Čínou a dalšími velkými aktéry, míní Pavel.
Akceschopná Evropa je podle Pavla taková, která dokáže jednat rychle, jednotně a s výsledky, jež má schopnost přijímat rozhodnutí a prosazovat je v praxi. Pod tlakem různých krizí se podle něj v uplynulých letech kontinent dokázal sjednotit a fungovat efektivně. Společnost by se ale potřebovala naučit také rozpoznat blížící se nebezpečí dříve, než přeroste v reálnou krizi, konstatoval prezident.
„Potřebujeme také pružnější unijní rozpočet i rozhodovací mechanismy, které umožní včas reagovat na měnící se realitu,“ podotkl Pavel. „Blokační právo musí být používáno zodpovědně. Není možné, aby znemožnilo prosazování zásadních zájmů unie, například pomoc napadené Ukrajině,“ poznamenal. Prezident podporuje to, aby každý stát měl možnost se ozvat, nikdo by ale podle něj neměl mít právo paralyzovat celek.
V závěru projevu se hlava státu vyjádřila pro rozšíření unie. „Váhání a nerozhodnost vytváří prostor pro ty, kdo nás chtějí cíleně oslabovat a rozdělovat. To si za současné situace nemůžeme dovolit,“ dodal prezident.
Evropa musí ukázat, že je silná, řekl bývalý finský prezident Niinistö
Evropa musí spolupracovat v bezpečnosti a ukázat, že je silná, řekl dnes na zahájení konference Evropa jako úkol zvláštní poradce předsedkyně Evropské komise a bývalý finský prezident Sauli Niinistö. Evropa podle něj musí být schopna spolupracovat při budování obranných schopností a mít větší úlohu v Severoatlantické alianci (NATO). Do bezpečnosti se musí zapojit každý jednotlivec, uvedl.
Stejně jako se hovoří o jednotném trhu Evropské unie, je podle Niinistöa potřeba používat termín jednotná bezpečnost. Země EU sdílí hrozby a je potřeba pracovat na tom, aby se společně dokázaly ubránit. Ruský prezident Vladimir Putin se domnívá, že je Evropa slabá, řekl Niinistö. „Musíme ukázat, že jsme silní, což znamená, že musíme být schopni spolupracovat při budování našich obranných schopností,“ uvedl. Evropa by podle něj měla být, bez ohledu na konkrétní číslo stanovující minimální výši výdajů na obranu, připravena, aby případně zaplnila mezeru, pokud by Spojené státy snížily svou přítomnost v Evropě.
Evropani se podle Niinistöa naučili vnímat bezpečnost jako něco zaručeného a daného, o co se nemusí starat. „Nyní je ale čas, aby se to změnilo. Musíme rozumět tomu, že bezpečnost je společná odpovědnost každého z nás,“ řekl. Země by podle něj měly pobídnout mladé lidi, aby se podíleli na zajištění bezpečnosti. Může to být povinnou i dobrovolnou formou, v armádě, bezpečnostních složkách nebo třeba v nemocnicích.
V bezpečnosti je podle Niinistöa také nutné posílit důvěru mezi soukromým a veřejným sektorem. Oba se snaží bránit hybridním hrozbám, a je potřeba vybudovat důvěru, aby mohly sdílet zkušenosti, technologie, ale i zpravodajské informace, řekl.
Místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberaová uvedla, že Evropa musí umět reagovat a jednotně odpovídat na výzvy. Zmínila válku na Ukrajině, kde ruští vojáci neberou ohled na Chartu OSN, bombardování civilistů a využívání hladu jako zbraně, americké prezidentské volby, které měly podle eurokomisařky některé neočekávané důsledky, nebo technologické soupeření mezi globálními mocnostmi.
Jádrem Niinistövy loňské zprávy o civilní a vojenské připravenosti EU podle Riberaové je to, že peníze vynaložené na připravenost nejsou nákladem, ale strategickou investicí. Hovořila také o širokém pojetí bezpečnosti zahrnujícím obranu, ale též ochranu klimatu, kybernetickou bezpečnost, odolnost infrastruktury nebo ochranu před dezinformacemi a manipulací.