Aktual.: 4.06.2025 10:59
Praha – V Česku se dlouhodobě snižuje počet zaměstnanců v zemědělství a v průmyslu, naopak roste jejich počet ve službách. V posledních letech je nejdynamičtější nárůst ve zdravotní a sociální péči, což souvisí se stárnutím populace. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Dalibor Holý.
„Za posledních 20 let stoupl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech o 84 procent. Ve zdravotní a sociální péči pak o 43 procent, což je spojeno s vyšší nutností péče o rostoucí počet seniorů. Naopak v zemědělství za stejnou dobu ubyla třetina zaměstnanců, v těžbě a dobývání dokonce dvě třetiny,“ řekl Holý. Podle něj je dlouhodobě patrné propouštění v neperspektivních odvětvích a přesun zaměstnanců ke kvalifikovanější práci.
Holý také podotkl, že za posledních 20 let byly nejstabilnějším sektorem co do počtu zaměstnanců veřejná správa a obrana. Přes drobné kolísání se počet lidí pracujících pro stát za dvě desetiletí prakticky nezměnil.
S kvalifikovanější prací souvisí také dosahování vyšších výdělků. Holý upozornil, že dlouhodobě jsou vyšší mzdy spojené s vyšším dosaženým vzděláním. Nejvyšší mzdy se vyplácejí manažerům a specialistům, často podle něj dosahují až násobků průměrné mzdy. Naopak 65 procent zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne.
Holý rovněž připomněl na přetrvávající regionální rozdíly v odměňování, když v Praze je mzdová úroveň výrazně vyšší než v ostatních krajích. „V Praze jsou jiná pracovní místa. Jsou tu centrály velkých podniků, jsou tu soustředěně vysoce kvalifikované profese a jiné požadavky na zaměstnance,“ vysvětlil Holý s tím, že počet zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním je v Praze násobně vyšší než například v Ústeckém nebo Karlovarském kraji. Zároveň ale zdůraznil, že v nekvalifikovaných profesích je mzdový rozdíl mezi Prahou a ostatními kraji minimální.
