Aktual.: 4.06.2025 12:31
Praha – Češi se nejvíce obávají o své zdraví, podíl lidí, kteří mají strach z budoucích zdravotních potíží navíc roste. Zároveň ale klesá i finanční jistota Čechů, okamžitá peněžní rezerva by podle většiny z nich neměla klesnout pod 60.000 korun, což je více než před rokem. Kolem 14 procent lidí přitom žádnou rezervu nemá. Vyplývá to z výzkumu index jistoty, který dnes BNP Paribas Cardif Pojišťovna představila novinářům.
BNP Paribas Cardif index jistoty vychází z pravidelného průzkumu agentury Ipsos, kterého se letos zúčastnilo 1500 respondentů. Index vyjadřuje, jak se Češi cítí zabezpečeni ve čtyřech základních oblastech: domov a rodina, finance, práce a zdraví. Zároveň zohledňuje potenciální rizika a jejich pokrytí v každé z těchto oblastí. Proti loňskému roku hodnota indexu klesla na 42 z celkových 100.
Pokles indexu jistoty souvisí podle jeho tvůrců především s nárůstem očekávání rizik v budoucnosti a klesajícím propojištěním v oblastech pojištění domácnosti a životního pojištění.
„Největší krizi opět vidíme v oblasti duševního zdraví mladých lidí. Starší generace naopak není spokojena se svým fyzickým stavem a obavy z vážných zdravotních komplikací mezi Čechy rostou,“ řekl specialista pro finanční trh výzkumné agentury Ipsos Michal Kormaňák.
Patrné je také oslabování finanční jistoty lidí. Okamžitá finanční rezerva Čechů nesmí podle aktuálního průzkumu klesnout pod 60.000 korun, zatímco loni to bylo o 10.000 korun méně. Už loni přitom tvůrci indexu zaznamenali výrazně zvýšení komfortní hranice. „Z naspořených financí by 24 procent vyžilo jeden až tři měsíce, 26 procent déle než půl roku. Oproti minulé vlně výzkumu vidíme i nižší procento Čechů, kterým finanční rezerva přináší jistotu – 22 versus 27 procent,“ uvedl obchodní ředitel BNP Paribas Cardif Pojišťovny Martin Steiner. Kolem 14 procent lidí pak podle něj nemá rezervu žádnou.
Existenciální nejistota se podle průzkumu odráží do zaměstnání. Polovina zaměstnaných Čechů si podle průzkumu vystačí s jedním příjmem, tři z deseti zaměstnanců mají ke své aktuální práci další přivýdělek, nejčastěji jde o brigádu nebo druhý zkrácený úvazek. Zbylých 19 procent si další přivýdělek plánuje najít.
Nejvíce Čechů tak spoléhá na rodinu. Například 60 procent lidí počítá s tím, že jim právě rodina pomůže v případě nenadálé finanční situace. „Rodina je také první volbou pro radu či pomoc, pokud lidé mají obavy z financí nebo z budoucnosti,“ dodal Steiner.
Nejistota tak podle ekonoma Lukáše Kovandy vede k tomu, že české domácnosti nyní spoří o poznání více než před rokem 2020. „Chtějí tak být lépe připraveny na možné otřesy v geopolitické, makroekonomické nebo technologické oblasti, případně lépe čelit možným nepředvídatelným dějům typu globální pandemie, jakou byla ta covidová,“ vysvětlil Kovanda. To vše má podle něj dopad i na celkový vývoj ekonomiky v Česku, protože vyšší spořivost lidí omezuje spotřebu, a tím i růst ekonomiky.
