Aktual.: 4.06.2025 11:42
Praha – Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad. Zrychlení meziroční inflace bylo překvapivé, shodli se analytici. Důvod vidí u cen potravin a setrvalé inflace ve službách.
Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským květnem zlevnila, byly energie. Tato kategorie zahrnuje i pohonné hmoty. Ceny energií meziročně klesly o 6,2 procenta. Bez jejich započítání by celková inflace v Česku v květnu dosáhla 3,7 procenta.
Zdražování potravin, alkoholu a tabáku zrychlilo na 4,8 procenta z dubnových 3,3 procenta. V případě zboží se inflace zvýšila z 0,2 procenta na 0,9 procenta. Služby byly letos v květnu meziročně dražší o 4,9 procenta, v dubnu to bylo o 0,2 procentního bodu méně.
Analytici oslovení ČTK očekávali mírnější růst meziroční inflace. Prognóza České národní banky (ČNB) pak očekávala květnovou inflaci na úrovni 2,3 procenta.
Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z ČNB. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v lednu zveřejňování předběžného odhadu uvítala, podle ní to je cenná informace pro rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb.
Analytici: Zrychlení inflace bylo překvapivé, stály za ním potraviny a služby
Zrychlení meziroční inflace v květnu na 2,4 procenta z dubnových 1,8 procenta bylo překvapivé, shodli se analytici oslovení ČTK. Podle nich za vývojem stojí zejména zdražení potravin a alkoholických nápojů. Jako problematický vidí i cenový růst ve službách, který zrychlil na 4,9 procenta z dubnových 4,7 procenta. Inflační vývoj podle nich dává argumenty, aby bankovní rada České národní banky (ČNB) na konci června nesnižovala úrokové sazby.
„Inflace za květen potvrdila převažující odhady na trhu, že její dubnový pokles pod dvě procenta bude pouze přechodný. Síla květnového růstu však překonala všechna očekávání,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Z dosud publikovaných detailů se na zrychlení inflace podílely zejména vyšší ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák. Překvapivý byl zřejmě citelný růst cen potravin, méně už zdražení alkoholu,“ dodal.
Další zdroj inflace vidí analytici ve službách. „Z pohledu centrální banky je nepříjemné především další zesílení cenových tlaků ve službách. Ty v meziročním srovnání zdražily o 4,9 procenta oproti 4,7 procenta v dubnu. Máme za to, že inflaci táhly vzhůru nejen setrvačné ceny v pohostinství a hoteliérství, ale zejména zdražující nemovitosti,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Rozhodně problémem není, že se inflace vrátila nad dvojku, protože s ohledem na rozkolísaný srovnávací základ můžeme s výkyvy počítat i v dalších měsících. Problémem je spíše pokračující rychlé zdražování služeb, kde žádné zpomalování vidět není,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč soudí, že v červnu se inflace dál zvýší, ve druhém pololetí se ale bude držet blíž dvouprocentnímu cíli ČNB. „Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit zhruba 2,4 procenta, stejně jako v roce 2024,“ konstatoval.
Vývoj spotřebitelských cen ale podle analytiků snižuje šanci na to, že by ČNB koncem června snížila základní úrokovou sazbu ze současných 3,5 procenta. „Pro nejbližší měnově-politická zasedání očekáváme stabilitu úrokových sazeb na úrovni 3,5 procenta. Zda se ke konci roku otevře prostor pro jemné ladění sazeb směrem dolů, zůstává v tuto chvíli otevřenou otázkou a bude záležet nejen na vývoji inflace, ale také kondice tuzemské ekonomiky ve světle obchodních válek,“ uzavřel Rusinko.
