Aktual.: 5.06.2025 08:36
Brno – Stýkat se s vlastním dítětem není z hlediska rodiče jen právo, ale také povinnost, součást rodičovské odpovědnosti, uvedl v novém nálezu Ústavní soud (ÚS). Obecně připustil možnost soudního výkonu rozhodnutí, například ukládáním pokut. Nesmí to však být v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, který je při posuzování rodinných záležitostí základem pro všechny další úvahy. Nález je dostupný na webu soudu.
Justice většinou řeší spíše spory, kdy se jeden z rodičů domáhá širšího kontaktu s dítětem. V projednávané kauze byla situace opačná. Matka navrhovala, aby měl o prázdninách a svátcích děti častěji u sebe jejich otec. Poukazovala na to, že v době školních prázdnin je pro ni náročné skloubit péči o děti a pracovní povinnosti, chtěla tak zátěž více rozložit.
Okresní soud v Mladé Boleslavi návrh zamítl s odůvodněním, že nepečujícího rodiče nelze nutit, aby se o děti staral. Matka neuspěla ani u Krajského soudu v Praze. „Povinnost státu zajistit právo dítěte na styk s rodičem je třeba chápat jako vytvoření podmínek a právního základu, na kterém se může takový styk realizovat, nikoli jako donucování rodičů ke styku s dětmi,“ rozhodl krajský soud.
ÚS však v novém nálezu konstatoval, že není obecně vyloučeno, aby justice stanovila povinnost rodiče stýkat se s nezletilým dítětem, pokud je k tomu rodič způsobilý a pokud je to v nejlepším zájmu dítěte. Zároveň není vyloučený ani soudní výkon takového rozhodnutí.
„Pokud rodič odmítá styk s dítětem – ať již z důvodů pracovních, osobních či emočních, aniž by se jednalo o skutečně relevantní důvod, právo stanovuje, aby takový rodič nesl za své rozhodnutí odpovídající právní následky,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
Přesto ÚS stížnost matky nakonec zamítl. Matka totiž poukazovala na porušení práv dětí, neměla však právo podávat za ně ústavní stížnost. Za děti teoreticky mohl stížnost sepsat kolizní opatrovník, možnost ale nevyužil. Nález tak nemá bezprostřední dopad na konkrétní kauzu, ale jeho hlavní východiska se mohou obecně uplatnit v rodinných sporech.
ÚS zároveň apeloval na rodiče, aby se pokusili domluvit na udržitelném řešení i za cenu kompromisů na obou stranách. Další soudní řízení dětem škodí. „Pokud totiž rodiče nejsou schopni a ochotni překonat vzájemnou nevraživost a nedbají zájmu vlastních dětí, není ani v moc státních orgánů, zejména soudů, nastolit uspořádání poměrů, které by mohlo být vyhovující,“ konstatoval ÚS.