Aktual.: 16.06.2025 14:05
Berlín – V Německu roste počet případů, kdy migrantům azyl poskytují náboženské organizace, které je tak chtějí chránit před deportací. Praxi takzvaného církevního azylu úřady tolerují, řada politiků ji ale kritizuje. Podle bulvárního deníku Bild by mohli církevní azyl získat i tři Somálci, jejichž případ před časem otřásl migrační politikou nové německé vlády.
Loni poskytly podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) německé církve azyl 2386 lidem, předloni to bylo 2065 migrantů. Počet církevních azylů roste už řadu let. Církve jimi chrání před deportací především ty migranty, kteří jsou součástí takzvaného dublinského řízení. Dublinské dohody mimo jiné stanovily, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první.
Církve poskytují azyl často z taktických důvodů, aby běženci získali ochranu do doby, než uplyne šestiměsíční lhůta, během které je může Německo deportovat podle dublinských pravidel. Po šesti měsících je za azylové řízení zodpovědné už Německo.
Podle bulvárního listu Bild získali útočiště v jednom z berlínských evangelických kostelů také tři Somálci, jejichž případ otřásl migrační politikou nové německé vlády. Ministr vnitra Alexander Dobrindt na počátku května nařídil zpřísnění režimu na německých pozemních hranicích. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Za čtyři týdny kontrol odmítla spolková policie vstup do země 160 žadatelům o azyl.
Mezi nimi byli i dva muži a jedna žena ze Somálska, kteří přijeli do Německa z Polska, němečtí policisté je ale vrátili zpět. Proti tomu se trojice bránila u německého správního soudu, který rozhodl, že nový německý hraniční režim je protiprávní. Německý kancléř Friedrich Merz i ministr Dobrindt ovšem označili verdikt za rozhodnutí v jednom konkrétním případě a uvedli, že ve zpřísněném režimu na hranicích bude Německo pokračovat.
Somálci se ale mohli vrátit do Německa. Podle Bildu se nyní zřejmě chystají požádat o církevní azyl, aby se vyhnuli vypovězení do Polska či Litvy po skončení dublinského řízení.
„Z morálního hlediska je to pro mě nepochopitelné, proč církve svůj morální kapitál nyní využívají hlavně k tomu, aby bránily deportacím do jiných zemí Evropské unie,“ řekl Bildu přední odborník na migraci Daniel Thym. Někteří politici církevní azyl kritizují. „Církev nestojí nad právem. Nesmíme přenechávat jako stát rozhodnutí o tom, kdo má nakonec právo zůstat, jiným institucím,“ řekl před časem například hamburský ministr vnitra Andy Grote.
