Aktualizace: 10.02.2024 10:12
Herálec (Žďársko) – Maškary v Herálci na Ždársku dnes vyrazily s kapelou časně po ránu. Obchůzka rozlehlou obcí pod Žákovou horou trvá do pozdního odpoledne a pak potřebují maškary chvilku na to, aby se poupravily a mohly v plné kráse splnit další povinnost, zahájení večerního maškarního plesu. Na začátku obchůzky požádala maškara v roli laufra před obecním úřadem starostu Zdeňka Gregora (nestraník) o povolení vstupu do obce.
„Staročeská herálecká maškara je po roce nastoupená k plnění svých povinností,“ řekl laufr. Starosta maškarám připomněl jejich povinnosti, třeba turkům, aby hospodyňky roztancovali, kominíci přinesli do rodin štěstí, slamáci hojnou úrodu. “ Panáčka na zdraví si dejte, ale laufra s ženou poslouchejte,“ připomněl roli dvou vůdčích maškar.
Masopust v Herálci s 1300 obyvateli se koná v sobotu před Popeleční středou, nově patří mezi ceněné tradice Vysočiny. Na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury kraje byla tato tradice zapsaná koncem minulého roku. Svým provedením je herálecká maškara v kraji unikátní, první písemné zmínky o ní pocházejí z přelomu 19. a 20. století, uvedl kraj. V obchůzce chodí jen muži. Masek je 32, v průvodu jdou v ustáleném pořadí. Kromě již zmíněných to jsou pasáček s krávou, kašpárci, kobyly, rasové, židé a policajti.
„Jsem rád, že se najdou lidi, kteří tuhle tradici dokážou udržet,“ řekl dnes starosta ČTK. Osm roků také chodil za masku. „Takže vím, co to obnáší, být v ní celý den,“ uvedl. Například u masek slamáků podle organizátorů váží klobouk šest kilogramů a vesta se sukní přes deset kilo.
„Máme čtyři slamáky. Tři se obnovovali letos asi po 50 letech. Dali dva měsíce příprav,“ řekl v masce laufra Luboš Urbánek ze skupiny Herálecká sebranka, která teď masopust pořádá. Snadné nebylo sehnat dlouhou slámu ani někoho, kdo z ní umí udělat povřísla, z nichž Herálečtí kostýmy ušili. Jednoduchá není ani příprava jiných masek. Každý rok se například dělají nové kytičky z krepového papíru, letos jich kostýmy zdobí 5000. Na oblékání a malování potřebovali účastníci obchůzky dvě hodiny, sešli se kvůli tomu už v pět hodin ráno.
Podle Urbánka se v heráleckém masopustu mísí tradice českých a moravských masopustních obchůzek. Dřív to byly dvě vesnice, moravská a česká, mezi nimiž procházela historická zemská hranice. „V roce 1951 se Herálce spojily a tím se spojily i masopusty,“ uvedl.
S maškarními průvody a hodováním je spojené období masopustu, které začíná po svátku Tří králů 6. ledna a končí Popeleční středou na začátku půstu před Velikonocemi. Letos bude Popeleční středa 14. února.
