Aktual.: 23.06.2025 13:41
Praha – Do Ruska nepřímo vyváží snad každá evropská země, obcházení protiruských sankcí se netýká jen Česka nebo Německa, řekl ČTK Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Ukazuje to podle něj export do Turecka či středoasijských států, který od roku 2022, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, výrazně vzrostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ČTK sdělilo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. MPO v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
„Není to zdaleka záležitost jenom České republiky, týká se to snad každé evropské země,“ uvedl Svoboda k obcházení protiruských sankcí. „Pokud se podíváme na export do Turecka nebo třeba Kyrgyzstánu a podobných zemí, tak naprosto zázračně vyletěl po roce 2022. Ty grafy se naprosto radikálně odlišují od situace předtím,“ doplnil.
Přestupnou destinací pro zboží je podle něj typicky právě Turecko nebo země Střední Asie, neboť jsou k Rusku geograficky blízko.
„Mezi Ruskem a Kazachstánem funguje jednotný ekonomický prostor, kdy ten převoz zboží už je poměrně jednoduchý. Kazachstán sice tvrdí, že od nich nic nejde, že oni to hlídají a tak podobně, ale ta realita je samozřejmě jiná. Oni zase nebudou vědomě likvidovat vlastní firmy,“ řekl Svoboda. „Je nutné si uvědomit, že pokud jste ve Střední Asii, tak máte dva základní partnery, a to je Čína a Rusko, které nějakým způsobem vyvažujete,“ dodal.
Do Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu se po invazi na Ukrajinu zároveň přesunula část Rusů, kteří podle Svobody nepřerušili vazby se svou zemí. „Oni na tom vydělávají. Rusko za tuhletu okliku je ochotné zaplatit, protože jsou to pro ně důležité stroje,“ řekl. Uhlídat obchodní toky je podle něj možné, vyžaduje to ale obrovský aparát.
Podle Svobody není příliš reálné, že by firma nevěděla o reexportech do Ruska. „Pokud by chtěli vědět, kam to zboží jde, tak se nespokojí jenom s garancí cílové dodávky, ale opravdu si dohledají, kde to zboží je. Poslat tam jednoho člověka a podívat se, kde to zboží je, není zas tak těžké,“ míní.
Sankce podle Svobody mají význam z toho důvodu, že jejich obcházení je drahé. „Sankce vám tanky nezastaví, ale je tam ten problém, že Rusko prostě musí hledat způsoby, jak dovážet stroje odjinud,“ řekl.
MPO podle Miluše Trefancové z tiskového oddělení zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní. „Pro úplnost dodávám, že MPO z důvodu ochrany bezpečnostních a zahraničně politických zájmů ČR nekomentuje konkrétní případy týkající se zahraničního obchodu s citlivým materiálem,“ uvedla.
Například generální ředitel výrobce obráběcích strojů TOS Varnsdorf Jan Rýdl odmítl, že by firma vyvážela do Ruska. „Naše společnost plně respektuje a dodržuje všechna platná nařízení týkající se zákazu obchodování a poskytování služeb ve vztahu k našim produktům do Ruské federace,“ řekl Rýdl ČTK.
