Aktual.: 3.07.2025 20:25
Praha – Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Rozhodl o tom navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou také třeba pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha, kterou dostane k podpisu prezident, také zavádí takzvaný dětský certifikát nebo výslovnou trestnost nacistického a komunistického hnutí.
Peněžitý trest by mohly soudy ukládat podle novely za jakýkoli trestný čin vyjma zvlášť závažných zločinů nebo přečinů týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. Část senátorů včetně ústavně-právního výboru chtěla tuto možnost omezit výhradně na přečiny s výjimkou týrání. Přečiny jsou trestné činy, za něž hrozí nejvýše pětileté vězení. Soudy by podle zastánců omezení peněžitých trestů finančních sankcí nesměly takovéto samostatné sankce ukládat za trestné činy, za něž hrozí vězení od pěti do deseti let.
Změny mají podle ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) racionalizovat nejbolavější věci trestního práva a represivní politiky. Represe nemusí být vnímána jen jako mříže, hájila ministryně rozšíření možností ukládání alternativních trestů včetně peněžitých. Kritici jejich rozšiřování se obávali, že změna umožní bohatším občanům se z vězení vykoupit.
Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 uvedla, že i podmíněný trest pokládá za více odstrašující než pouze peněžitý. Podle ní by s peněžitým trestem by mohli vyváznout například provozovatelé množíren zvířat. „Zavedení peněžitých trestů není snížení trestní represe,“ prohlásil předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). V konzumní společnosti pokládá za dostatečně odstrašující hrozbu nutnost prodeje určité části majetku na úhradu trestu.
Senátor Michael Canov (SLK) opětovně navrhoval zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, který je podle něj formulován vágně a je zneužitelný. Připomenul, že bývalý ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek sliboval, že podmínky postihu precizuje, ale neudělal nic. O zachování trestného činu tak bude muset na základě dřívějšího senátorského podnětu rozhodnout Ústavní soud.
Kromě rozšíření možnosti alternativních trestů novela snižuje sazby za opakovanou krádež nebo za schvalování terorismu na internetu. U zanedbání povinné výživy mají být napříště trestné jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Postih některých jiných jednání novela zpřísňuje, například trestá takzvanou deepfake pornografii vytvořenou umělou inteligencí. Soudy budou moci trestat rovněž deepfake materiály vytvářené v úmyslu způsobit druhému člověku vážnou újmu na jeho právech. Soudy budou moci ukládat nepodmíněný trest vězení zrychleně už trestním příkazem, tedy bez nařízení hlavního líčení.
Legální má být podle novely pěstování nanejvýš tři konopných rostlin a držení až 100 gramů konopí doma a 25 gramů venku. Pěstování čtyř až pěti rostlin by mohlo být přestupkem, více rostlin trestným činem, stejně jako držení více než 200 gramů konopí v obydlí. Trestné činy související s konopím budou mít v zákoníku samostatnou pasáž, přičemž sazby mají podle zdůvodnění lépe odrážet společenský dopad konopí. Trestné už nebude držení konopí určitého množství pro jiného člověka.
Novela dále rozšiřuje výčet pohnutek u takzvaných předsudečných trestných činů, tedy trestných činů spáchaných z nenávisti. Přísněji by tak nově měly být postihovány například i cílené útoky na zdravotně postižené. K dalším změnám patří to, že trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací půjde uložit i fyzickým osobám, nejen právnickým.
Část pachatelů bude mít patrně až doživotní záznam v tzv. dětském certifikátu
Sexuální zločinci a pachatelé dalších násilných trestných činů budou mít patrně až doživotní zápis v evidenci, který jim zamezí v práci s dětmi. Zavedení takzvaného dětského certifikátu schválil Senát ve vládní reformě trestního práva.
Stoletý záznam od narození budou mít v rejstříku skutečností důležitých pro práci s dětmi podle novely lidé, kteří spáchají trestný čin s horní hranicí nejméně pětiletého vězení. Pachatelé méně závažných činů s nižší než pětiletou horní hranicí trestní sazby nebudou smět pracovat s dětmi 20 let. Dobu nebude možné zkrátit.
Úprava vyjmenovává trestné činy, při jejichž spáchání bude zápis v dětském certifikátu v podstatě automatický. Soud bude moci rozhodnout opačně. Jde hlavně o sexuální a násilné trestné činy směřující proti životu a zdraví. V případě dalších úmyslných trestných činů bude záznam záviset na rozhodnutí soudu, například u výtržnictví. Zápis v evidenci se bude moci objevit také u právnických osob. Mírnější pravidla budou platit podle novely pro mladistvé delikventy. Pokud se dopustí pohlavního zneužití, záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi budou mít zapsaný pouze tehdy, pokud o tom rozhodne soud.
Záznam v rejstříku nebudou smět mít například učitelé a pracovníci zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, dětští lékaři a zdravotníci, pracovníci sociálně-právní ochrany dětí a pracovníci v sociálních službách, pokud jsou v přímém a pravidelném kontaktu s dětmi. Čistý certifikát bude nutný pro provozování živností poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, péče o dítě do tří let věku v denním režimu, psychologické poradenství a diagnostika a masérské, rekondiční a regenerační služby.
V evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi se mají objevit záznamy u pachatelů s tresty zaznamenanými v rejstříku trestů od roku 2005. Před tím byl rejstřík veden v listinné podobě. „V tomto směru bude tedy právní úprava působit retroaktivně, což je zřejmě možné obhájit vzhledem k tomu, že nejde o trestní sankci,“ stojí v důvodové zprávě.
K podobě dětského certifikátu vznesli výhrady například vedoucí kadedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna, šéf Soudcovské unie Libor Vávra a nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Vadí jim plošnost úpravy, zpětná účinnost či dlouhá doba zápisu bez možnosti soudního přezkumu. Dlouhá retroaktivita je podle soudce Nejvyššího soudu Jiřího Říhy v rozporu s veškerými zásadami právního státu.
Skupina poslanců ODS původně prosazovala mírnější podobu dětského certifikátu, podle níž by byl záznam v evidenci nejvýše 30 let podle délky uloženého trestu. V ústavně-právním výboru neuspěli a ve druhém čtení se k tomuto pozměňovacímu návrhu už nepřihlásili. Sněmovna o něm tedy nehlasovala.
