Aktual.: 6.07.2025 09:50
Praha – Vláda prosadila většinu důchodových slibů ze svého programu. Připravila a provedla svou reformu penzí. Vedle úsporných kroků zavedla ale i vyšší minimální důchod, podporu pracujících důchodců či dřívější penze pro část lidí s rizikovou prací. Zamýšlený státní či veřejnoprávní fond ke spoření na stáří nenavrhla. Průměrný starobní důchod se za poslední tři roky zvedl o 30 procent. Rostl výrazněji než v předchozích obdobích, a to kvůli inflaci. Vyplývá to ze srovnání programového prohlášení, přijatých kroků a statistik. Podle ekonomů a dalších expertů reformní úpravy zlepšují udržitelnost penzí. Odbory a opozice změny kritizují. ANO oznámilo, že je po převzetí moci zruší.
Vláda v programovém prohlášení psala o skutečné důchodové reformě postavené na celospolečenském konsenzu. Ten se najít nepodařilo. Odboráři proti návrhům protestovali. Opozice přijetí blokovala. ANO se obrátilo na Ústavní soud, se stížnostmi neuspělo. Jeho politici opakovaně označili vládní reformu za pouhou úpravu parametrů a řekli, že ji po návratu do Strakovy akademie zruší. Mluvili o okrádání důchodců.
Při nástupu Fialova kabinetu na konci roku 2021 průměrný starobní důchod činil 15.425 korun, o čtvrt roku později 16.249 korun a letos na konci prvního čtvrtletí 21.052 korun. Za tři roky od jara 2022 tak vzrostl o 29,6 procenta. Růst je výraznější než v předchozích obdobích, a to kvůli inflaci. Podle statistik se tak ale podařilo zabránit poklesu reálných příjmů důchodců. V roce 2021 se na důchody podle údajů ministerstva financí vyplatilo 537,4 miliardy korun, loni 716,4 miliardy korun. Předloni systém důchodového pojištění skončil v dosud nejvyšším propadu 72,8 miliardy korun.
Vedle řádných lednových valorizací se důchody kvůli zdražování zvedly třikrát mimořádné. Výhodnější byl po přidáváních také předčasný odchod do penze. Využily toho desetitisíce lidí. Kvůli prudkému růstu výdajů vláda třetí mimořádné přidání omezila. Kabinet pak prosadil zpřísnění podmínek pro předčasný důchod a návrat k mírnější valorizaci. Podle státního závěrečného účtu za loňský rok to přispělo ke zpomalení tempa zadlužování.
V reformě má udržitelnost posílit snižování výpočtu nových penzí a pokračování v navyšování penzijního věku do 67 let. Posouvat se bude po dosažení 65 let od 30. let ale pomaleji než teď, a to o měsíc ročně. Nyní se zvedá u mužů ročně o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři. Kabinet za růst věku sklidil ostrou kritiku odborářů i opozice. Podle opozičních politiků by k udržitelnosti stačila rodinná politika a omezení šedé ekonomiky. ANO navrhovalo i vytvoření státního fondu pro investování do jádra a dálnic, z výnosů by si střadatelé polepšili ve stáří. Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl už dřív poznamenal, že spojením dluhu na infrastruktuře a penzích výnos nevznikne a zadlužení se nezruší. Posun věku označil za nejméně bolestivý krok.
Vláda v prohlášení slibovala navyšování důchodů za práci v penzi, nakonec zvolila od letoška odpuštění penzijních odvodů. V březnu toho využilo přes 136.000 pracujících důchodců a důchodkyň, v průměru si nechali 2638 korun měsíčně. Reforma zavedla také minimální důchod ve výši pětiny průměrné mzdy. Do penze se víc započítává doba péče. Pracovníci z nejrizikovější kategorie mohou jít do důchodu dřív. Koalice jejich původně zamýšlený počet omezila ale na desetinu, zbytku navrhla důchodové spoření od zaměstnavatelů. Odbory i opozice jsou proti.
Reformní snahy u penzí podporoval prezident Petr Pavel. S ekonomy, demografy a dalšími experty se na jednání shodl, že vládní reforma přispívá k udržitelnosti důchodů a rodinná politika či omezení šedé ekonomiky k řešení nestačí. Po setkání koalice a opozice na Hradě hlava státu oznámila, že na zásadách reformy panuje shoda. Politici z ANO to dodatečně popřeli. Loni v listopadu šéfka poslanců ANO Alena Schillerová řekla, že hnutí svou reformu penzí nechystá, kroky k udržitelnosti ale bude mít ve volebním programu.
