Aktual.: 9.07.2025 14:46
Praha – V letošním prvním pololetí v Česku zbankrotovalo 3180 podnikatelů, což bylo o 11 procent více než o rok dříve a nejvíce od prvního pololetí roku 2021. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Za prvních šest měsíců roku rostl počet návrhů na bankrot podnikatelů rychleji než samotné bankroty. Meziročně se proti prvnímu pololetí loňského roku jejich počet zvýšil o 13 procent na 3331. Počet návrhů byl zhruba na úrovni roku 2021 a nejvyšší od roku 2020, kdy jich bylo 3980. Rychlejší růst počtu návrhů na bankrot než počtu bankrotů signalizuje vyšší počet bankrotů v nejbližších měsících, uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
„V červnu zbankrotovalo o 100 podnikatelů více, než činil loňský měsíční průměr. Letos také dosud v každém měsíci počet bankrotů překročil 500, zatímco v minulém roce bylo přes 500 bankrotů podnikatelů pouze v květnu. Meziroční růst počtu bankrotů za půl roku měl vyšší dynamiku než za období od loňského července do konce června, tedy za posledních 12 měsíců, kdy se počet bankrotů podnikatelů oproti předchozímu období zvýšil o devět procent,“ popsala Kameníčková.
V červnu vyhlásilo bankrot 546 podnikatelů, o šest více než v květnu. Po dubnu to byl druhý nejvyšší počet za měsíc v letošním roce. Zároveň bylo podáno 567 návrhů na bankrot. Nejvíce podnikatelů v tomto měsíci zbankrotovalo v Moravskoslezském kraji, 72. Následoval Jihomoravský kraj s 62 a Středočeský kraj s 58. Nejméně bankrotů bylo vyhlášeno v Pardubickém kraji, a to 19.
V posledních 12 měsících nejvíce podnikatelů zbankrotovalo rovněž v Moravskoslezském kraji, druhý nejvyšší počet byl ve Středočeském kraji a na třetím místě byla Praha. Naopak nejméně bankrotů bylo v tomto období v Karlovarském kraji. Proti předchozímu období se počet bankrotů nejrychleji zvýšil ve Středočeském kraji. Naopak největší pokles zaznamenal Karlovarský kraj.
Stejně jako v květnu, bylo i v červnu nejvíce bankrotů podnikatelů ve stavebnictví, 140. Druhý nejvyšší počet byl v obchodu s 88 bankroty a třetí nejvyšší ve zpracovatelském průmyslu s 83. Za posledních 12 měsíců bylo pořadí oborů stejné. Proti předchozímu období se počet bankrotů podnikatelů nejvíce zvýšil v oboru peněžnictví a pojišťovnictví, o 22 procent. V kulturních a zábavních činnostech se počet bankrotů zvýšil o pětinu. O 18 procent více podnikatelů, kteří zbankrotovali, se věnovalo administrativním a podpůrným činnostem. V obchodu, kde je počet registrovaných podnikatelů nejvyšší, se počet bankrotů zvýšil o 15 procent.
Naopak nejvýrazněji počet bankrotů podnikatelů klesl v oboru zdravotní a sociální péče, ve kterém se proti předchozímu období snížil o 60 procent. O třetinu klesl počet bankrotů v oboru, který se věnuje výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla.
