Aktual.: 14.07.2025 10:29
Praha – Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Hlava státu na konferenci mimo jiné uvedla, že základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je podle Pavla nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory.
„Mělo by to být postavené podobně jako původní americký rozvojový program pro Německo a Evropu po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplňovaných někdy grantovým schématem,“ uvedl Kopečný. „Doteď německý Marshallův fond funguje s těmi samými penězi, které tam Spojené státy poslaly na konci 40. let. Díky tomu, že se tam neustále vracejí. To by měl být i princip rozvoje a obnovy Ukrajiny,“ poznamenal.
Pavel v Římě také řekl, že se česká pomoc na Ukrajině zaměřuje především na Dněpropetrovskou a Charkovskou oblast, a to konkrétně například na přístup k čisté vodě nebo na posílení decentralizovaných energetických systémů a zachování základních veřejných služeb ve válečných podmínkách. Česko zároveň nedávno stvrdilo spolupráci s Tchaj-wanem na podpoře Ukrajiny.
Memorandum podle Kopečného umožňuje spolupráci ve vodohospodářství, zdravotnictví a energetice, svým rozsahem je unikátní. Projekt umožní přístup k pitné vodě 380.000 lidem v Dněpropetrovské oblasti, dodávky tepla a elektřiny pro víc než 100.000 lidí v Charkovské oblasti a zhruba stejnému počtu lidí poskytne zdravotnické služby v Charkovské, Kyjevské a Lvovské oblasti.
Na dotaz ČTK poznamenal, že podobně Česko spolupracovalo například s Japonskem, kdy tamní rozvojová agentura financovala dodávky tepelných čerpadel vyráběných v Česku do školek a škol v Dněpropetrovské oblasti.
Na konferenci v Římě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila vytvoření nového kapitálového fondu, který podpoří Evropská investiční banka, Francie, Německo, Itálie a Polsko. Podle Kopečného ještě není idea definitivně schválena, ale ukazuje na evropskou ambici k pokrytí celé potřeby obnovy Ukrajiny za stovky miliard eur.
Ministerstvo zahraničí v březnu oznámilo, že Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (přes 4,6 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. Česko získalo podporu z finančních nástrojů Evropské unie na aktivity českých subjektů v zahraničí vůbec poprvé. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
„Získali jsme od evropských institucí zhruba pět miliard korun na projekty, které chtějí realizovat české firmy, ale je to podmíněno kofinancováním z rozpočtové kapitoly členských států,“ řekl Kopečný. V případě Česka se jedná o zhruba miliardu korun. „Podobným mechanismem by to mělo fungovat v celkové rekonstrukci,“ dodal.
