Aktual.: 18.07.2025 16:30
Brusel – Země se v názorech na návrh nového dlouhodobého rozpočtu Evropské unie liší zejména podle toho, zda jsou čistými plátci do něj, či naopak příjemci evropských peněz, poznamenal dnes po jednání v Bruselu český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Právě tito unijní ministři dnes o návrhu Evropské komise na rozpočet pro roky 2028 až 2034 debatovali jako vůbec první a podle Dvořáka se ukázalo, že vyjednávání v příštích dvou letech nebudou vůbec jednoduchá.
Čistými plátci jsou například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko či Švédsko. Největšími příjemci, tedy zeměmi, které obdržely z rozpočtu EU více peněz, než kolik zaplatily, jsou pak Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Česko či Slovensko.
Evropská komise ve středu představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč). Představila v něm několik zásadní změn s tím, že chce, aby byl mnohem flexibilnější a ambicióznější. Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání. Německo už avizovalo, že je pro něj příliš vysoký, pro zpravodaje z řad europoslanců je naopak málo ambiciózní. Bouří se farmáři, obavy mají i chudší regiony EU.
Podle Dvořáka je návrh nejen rozsáhlý, ale také velmi citlivý. „Dnes byla vidět jednak celkem viditelná dělící čára mezi čistými plátci a čistými příjemci. Plátci se velmi brání tomu, aby se navyšovaly příspěvky členských států a spíš trendují k tomu, aby se hledaly jiné zdroje. Členské státy, které doposud přijímají, zase samozřejmě nejsou moc nadšeny z toho, že by měly přijímat stejně, nebo méně než doposud,“ uvedl český ministr. To je ale podle něj jen jedna rovina diskuse, druhou rovinou je, jestli má být rozpočet větší, nebo stejný, jaké jsou priority, či jestli se má oddělit zemědělství od koheze.
Podle Dvořáka nejde ale je o debaty ministrů jednotlivých zemí, ale každý stát má ještě uvnitř své země svou velmi ostrou debatu, jako je to v Česku, kdy se například postoje ministerstva financí zásadně liší od některých jiných ministerstev. „Všichni jsme se ale dneska nakonec shodli, že jsme připraveni diskutovat. Nebude to ale rozhodně lehké,“ dodal český ministr.
Hlavními zdroji příjmů unijního rozpočtu jsou příspěvky členských států na základě jejich hrubého národního důchodu. Jde asi o dvě třetiny příjmů. Bohatší země tedy přispívají více, v souladu se svou ekonomickou kapacitou. Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU. Evropská komise ale nyní přišla s návrhem nových těchto takzvaných vlastních zdrojů. Budou mít nejspíš podobu daní, které se zaměří například na elektroodpad.
Jeden z nových zdrojů příjmů souvisí se systémem obchodování s emisemi (ETS). Celkem 30 procent příjmů generovaných ze stávajícího systému ETS 1 by mělo jít do rozpočtu EU. „Pokud můžu interpretovat postoj ministerstva financí, tak ono by možná spíš akceptovalo zvýšení národního příspěvku, nežli zavádění některých nových vlastních zdrojů. Přičemž ETS je dneska sprosté slovo, takže to je zrovna jedna věc, které bychom asi chtěli oponovat,“ uvedl k tomu Dvořák.
Asi největší emoce podle něj vyvolává návrh takzvané korporátní daně, roční jednorázový příspěvek od společností, které nejsou malými a středními podniky a působí a prodávají v EU s čistým ročním obratem alespoň 100 milionů eur. „Německo bylo dneska razantně proti,“ řekl český ministr. „Takže je jasné, že těch třecích ploch a konfliktů bude hodně, na druhou stranu i příběh se schválení osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku ukazuje, že Evropané jsou připraveni jednat a takříkajíc si to vysedět, až se k nějakému kompromisu dostanou,“ uzavřel.
