Aktual.: 23.07.2025 20:17
Berlín – Rozhodnutí o obchodní dohodě se Spojenými státy by mohlo padnout velmi brzy, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz před jednáním s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Ten podotkl, že Evropa usiluje o co nejnižší cla a hospodářskou stabilitu. List Financial Times a agentura Reutrers s odvoláním na své diplomatické zdroje napsaly, že Evropská unie a USA směřují k dohodě o 15procentní základní celní sazbě. Americký prezident Donald Trump přitom dosud hrozil tím, že na zboží z EU uvalí Washington od srpna clo 30 procent.
Macron přijel do Berlína v době intenzivních vyjednávání, jimiž se EU snaží odvrátit platnost 30procentního cla, oznámeného Trumpem v dopise z 12. července. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič měl podle mluvčího Evropské komise dnes odpoledne jednat se svým americkým protějškem Howardem Lutnickem. Dalším postupem by se měli zabývat i velvyslanci členských států při EU.
Podle Merze je obchodní politika zásadním tématem rozhovoru s Macronem. Kancléř v narážce na jednání Bruselu s Washingtonem prohlásil, že se hovoří o možnosti brzkých rozhodnutí.
„Dnes reagujeme na rozpoutanou celní ofenzivu se společným odhodláním dosáhnout stabilitu a nejnižší možná cla,“ řekl podle Reuters Macron.
Současná jednání směřují podle zdrojů zmíněných médií k 15procentní celní sazbě, z níž by mohlo být vyňato některé citlivé zboží jako zdravotnické produkty či součásti letadel.
EU stále tvrdí, že dává přednost dohodě před celní válkou, některé země včetně Francie však hovoří o nutnosti přitvrdit při vyjednáváních s USA. Evropský blok zároveň připravuje protiopatření. Už v dubnu přijal první balík opatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard Kč), následně ho ale odložil o 90 dní, což znamenalo do 14. července. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ale nakonec oznámila, že platnost těchto protiopatření bude odložena až do začátku srpna, právě aby byl prostor na další jednání. Jejich spuštění je nyní podle informací ČTK načasováno na 6. či 7. srpna.
Připravovám je rovněž další soubor protiopatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), o kterém členské státy nyní jednají. Zástupci členských zemí by podle zdrojů Reuters mohli o opatřeních hlasovat již ve čtvrtek.
