Aktual.: 25.07.2025 17:22
Praha – Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.
Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.
Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.
Nejvyšší hodnotu 47,1 miliardy korun měl podle zprávy vývoz na Ukrajinu, která čelí ruské vojenské invazi. Do Bulharska putoval vojenský materiál za zhruba 11 miliard korun, do Nizozemska za 8,5 miliardy korun a do Vietnamu za 5,3 miliardy korun. Loňské vývozy se týkaly 96 zemí na základě licencí vydaných loni i v předchozích letech.
K dovozu vojenského materiálu spojeného s následným vývozem, tzv. brokeringu, bylo podle dokumentu loni uděleno 26 licencí v celkové hodnotě dovozu 9,4 miliardy korun a následného vývozu 9,88 miliardy korun. Na základě brokeringových licencí se loni skutečně dovezl materiál za zhruba 2,5 miliardy korun, hodnota následného vývozu činila zhruba 3,09 miliardy korun, stojí ve zprávě.
Povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem mělo ke konci loňského roku podle dokumentu 377 právnických osob a sedm fyzických podnikajících osob. O povolení požádalo loni 50 právnických osob a jedna fyzická podnikající osoba.
Ve správních řízeních o vydání nebo o rozšíření povolení ministerstvo nepovolilo vývoz vojenského materiálu ve čtyřech případech do Běloruska, ve dvou případech do Severní Koreje a v jednom případě do Sýrie. Stejně se úřad postavil také k žádostem o export do Antarktidy, Jižního Súdánu, Súdánu, Západní Sahary a do Zimbabwe.
