Na kulturu jde více peněz, prošly zásadní změny, bilancuje ministerstvo

Komerční prezentace Aktual.: 26.07.2025 11:50

Praha – V uplynulém volební období se resortu kultury, který od roku 2021 vede ministr Martin Baxa (ODS), podařilo splnit řadu bodů z vládního programového prohlášení. Týká se to například zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo), vzrostl také rozpočet samotného ministerstva. Lze však stále slyšet i nespokojenost s rozdělováním grantů a dotací. Některé příspěvkové organizace ministerstva také musely v minulých letech propouštět. Další směr by měla určit koncepce Státní kulturní politiky 2026+, kterou bude schvalovat vláda. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.

Kultura podle ní strádala za pandemie covidu-19 i za následné konsolidace veřejných financí. Dotkla se objemu prostředků na mzdy v Národním památkovém ústavu a Národní galerii Praha, příspěvkové organizace musely zrušit desítky pracovních úvazků.

Letos je podle ministerstva situace lepší, protože jeho rozpočet proti roku 2024 vzrostl o 30 procent. Resort letos hospodaří s dosud nejvyšší částkou přes 21,5 miliardy korun. Vládní programové prohlášení totiž slíbilo směřovat rozpočet ministerstva k jednomu procentu státního rozpočtu. Letošní rozpočet státu počítá s výdaji asi 2,33 bilionu korun.

„V době, kdy situace není jednoduchá v kontextu celého státního rozpočtu a v kontextu financí nutných pro obranu jde o jasný důkaz toho, že i v těžkých časech je kultura prioritou, byť předchozí vlády kultuře nepřidávaly ani v době bezprecedentního hospodářského růstu,“ uvedla Malíková.

Ekonomickou stabilitu by po letošním zvýšení koncesionářských poplatků o 15 a o 10 Kč měly pocítit veřejnoprávní ČT a ČRo. Díky takzvané velké mediální novele, která platí od května, budou moci udržet kvalitu svého obsahu. Takzvaná malá mediální novela upravila volbu rad veřejnoprávních médií, čímž zvýšila odolnost vůči politickým tlakům, doplnila mluvčí.

Podle Ondřeje Chrásta (Piráti), který byl do loňského odchodu Pirátů z vlády Baxovým náměstkem, má nové nastavení koncesionářských poplatků některé chyby. „Začala se vybírat takzvaná daň z internetu. Prostě každý, kdo má doma internet, teď musí platit ČT. S tím jsme jako Piráti nesouhlasili, zákon jsme na druhou stranu ve finále částečně podpořili,“ řekl ČTK Chrást.

Vadí mu také, že ČT a ČRo zatím nepodléhají kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. „Zavedeno to ještě nebylo a považuji to za jednu z největších a fatálních chyb. Vidíme, že to ještě může mít dalekosáhlé dopady,“ doplnil Chrást, podle něhož jde o nesplněný slib z programového prohlášení vlády.

Podstatná podle něho byla naopak novela autorského zákona. Neuspěla však snaha zrušit poplatky za prázdné mediální nosiče autorskému svazu. Změny se dotkly podpory audiovizuální tvorby, pod níž se nově řadí herní průmysl. Fond má podle ministerstva především Česku pomoci udržet pozici atraktivní země pro natáčení zahraniční i domácí filmové produkce.

Ministerstvo chce do konce volebního období ještě prosadit koncepci Státní kulturní politiky 2026+, na níž pracoval náměstek ministra David Kašpar (KDU-ČSL), jmenovaný místo Chrásta začátkem roku. Dokument je v meziresortním připomínkovém řízení, pak ho podle Malíkové projedná vláda.

Různé subjekty si v poslední době stěžovaly na nepředvídatelnost grantového řízení ministerstva. Přední taneční soubor Pražský komorní balet kvůli nízké podpoře od státu letos v pololetí pozastavil svou činnost. Ministr Baxa byl také adresátem dopisu o nedostatečné podpoře klubové scény. Nespokojenost s ministerskými granty dali najevo také pořadatelé mezinárodního festivalu Bohemia JazzFest.

Baxa loni také čelil protestům kulturní scény kvůli transformaci příspěvkové organizace Památník ticha v čele s Pavlem Štinglem na nové Centrum paměti a dialogu Bubny s jiným vedením. Centrum bude sídlit v bývalém nádraží Praha-Bubny, jímž prošlo za druhé světové války do transportů na 50.000 Židů a jehož přestavba začala v červenci.

Resort podporuje další připravované velké investice svých organizací. Podle Malíkové také usiluje o rozvoj paměťových institucí. Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech u Písku se otevřel loni v dubnu, Rudá věž smrti u Ostrova nad Ohří přechází do vlastnictví státu. Památník obětem totalit má vzniknout také ve věznici v Uherském Hradišti.

Plánované velké investice z rozpočtu ministerstva kultury:

Zdroj: Ministerstvo kultury ČR