Aktual.: 29.07.2025 10:14
Washington – Cla při dovozu zboží do Spojených států jsou teď nejvyšší od doby před druhou světovou válkou. Podle odhadů Yaleovy univerzity dosahuje efektivní celní sazba aktuálně 17,3 procenta. Vyšší byla naposledy v roce 1935, kdy činila 17,5 procenta, napsal web ekonomického listu Financial Times (FT).
Nárůst je výsledkem široké vlny celních opatření zavedených prezidentem Donaldem Trumpem od jeho lednového návratu do úřadu. Podle FT hrozí, že zvýšení celní zátěže způsobí zásadní přeskupení globálních obchodních toků, kdy vývozci budou hledat alternativy k americkému trhu.
Efektivní celní sazba může ještě narůst, pokud Bílý dům naplní hrozbu a od srpna zavede vysoká cla na země, jež do té doby nestihnou s USA uzavřít dohodu. Trumpova administrativa uzavřela několik dílčích dohod s klíčovými obchodními partnery, včetně Evropské unie, Británie, Indonésie nebo Japonska.
I přes tato ujednání čelí většina z těchto zemí výrazně vyšším clům než před začátkem Trumpova druhého funkčního období. „Trump nastolil novou éru amerického obchodního protekcionismu, která bude mít dopad na celý globální obchodní systém,“ řekl FT profesor Eswar Prasad z Cornellovy univerzity.
Navzdory četným výjimkám a ústupkům se Spojené státy zavázaly k clům na téměř 45 procent svého dovozu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dohodu uzavřenou s Trumpem o víkendu přivítala jako průlom a jistotu v nejistých časech.
Podle analytika švýcarské banky UBS Gerryho Fowlera však trhy mohou brzy pocítit negativní dopady nových cel. „Patnáctiprocentní clo bude mít výrazný dopad na zisky. Ve výsledcích za příštích šest měsíců se to projeví,“ uvedl.
Spojené státy kromě toho čelí nestabilitě na devizových trzích. Dolar zůstává téměř o deset procent slabší ke koši hlavních světových měn než na začátku roku. Trump nadále stupňuje tlak na země, které s USA dohodu zatím neuzavřely, a hrozí uvalením vysokých cel od 1. srpna, pokud nové dohody uzavřeny nebudou.
S výjimkou Británie a Indonésie se podle FT ukázalo, že podrobnosti oznámených dohod země písemně nepotvrdily. Obě strany je také v některých případech interpretují jinak, což se týká například Japonska.
