Aktual.: 31.07.2025 09:37
Washington – Spojené státy se od pátku chystají vybírat 15procentní clo na většinu zboží dováženého z Evropské unie. Sazba je sice poloviční proti té, která původně hrozila, ale zároveň asi třikrát vyšší, než jaká platila do letoška. Prezident Donald Trump si od cel slibuje hlavně snížení obchodního deficitu, který je podle něj částečně výsledkem nespravedlivé obchodní politiky EU. Na zboží z USA dovážené do EU by měla celní sazba v průměru klesnout pod jedno procento.
Základní 15procentní clo se bude vztahovat asi na 70 procent zboží z EU dováženého do USA. To se týká i dovozu evropských aut, kde se clo sníží z aktuálních 27,5 procenta. Evropské podniky by měly za Trumpova druhého funkčního období v USA investovat 600 miliard dolarů (12,7 bilionu Kč).
Dohoda ale počítá i s výjimkami, které se podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové budou vztahovat na některé strategické produkty, jako jsou letadla, vybrané chemikálie, některé generické léky, zemědělské produkty či strategické suroviny.
Ohledně čipů a farmaceutických výrobků konečné rozhodnutí ještě nepadlo. Mluví se také o tom, že od cla by mohly být osvobozeny lihoviny, zde se dál jedná.
Aktuální 50procentní cla na dovoz oceli a hliníku do USA zůstávají v platnosti, ale nově bude stejné celní sazbě podléhat i dovoz mědi. EU a USA se zároveň dohodly na zavedení kvót na tyto kovy, podrobnosti je ale potřeba ještě vyjednat.
Sedmadvacítka se mimo jiné zavázala, že ještě v Trumpově funkčním období uskuteční v USA strategické nákupy v hodnotě 750 miliard dolarů. Budou zahrnovat ropu, zkapalněný zemní plyn (LNG) a jadernou technologii. EU také přislíbila, že bude nakupovat americké vojenské vybavení. Konkrétní částku ale dohoda neuvádí.
Americký prezident unii původně hrozil clem 30 až 50 procent, Brusel naopak nabízel snížení cel na obou stranách na nulu. Kompromisní 15procentní sazba znamená více než trojnásobek cla, které před Trumpovým lednovým návratem do Bílého domu v průměru činilo 4,8 procenta.
Obchod se zbožím a službami mezi EU a USA se za poslední desetiletí zdvojnásobil. Loni překročil 1,6 bilionu eur, přičemž objem obchodu se zbožím dosáhl 865 miliard eur a objem obchodu se službami 817 miliard eur. To představuje více než 4,2 miliardy eur v objemu zboží a služeb, které denně překračují Atlantik.
Do USA loni směřovalo přibližně 17 procent celkového obratu zahraničního obchodu EU. Spojené státy tak byly nejdůležitějším obchodním partnerem EU, na druhém místě byla Čína s 15 procenty celkového obratu.
Evropský statistický úřad Eurostat uvádí, že loni přes Atlantik putovalo do EU zboží v hodnotě 333,4 miliardy eur. To představovalo 13,7 procenta veškerého dovozu EU. Hlavními odběrateli bylo Nizozemsko a Německo. Do USA se naopak vyvezlo unijní zboží za 531,6 miliardy eur, což představuje 20,6 procenta vývozu z EU. Nejdůležitějšími vývozními zeměmi byly Německo, na které je navázána i řada českých dodavatelů, a pak Irsko a Itálie.
Zatímco do USA proudí z EU především zboží, americké podniky vyvážejí do unie mnoho služeb. Firmy Amazon, Microsoft, Netflix, Uber a další poskytly v EU služby v hodnotě 482,5 miliardy eur. Opačně to bylo 334,5 miliardy eur, tedy o 148 miliard eur méně. Služeb se ale nová obchodní dohoda netýká.
Reakce na rámcovou obchodní dohodu mezi USA a EU jsou nejednoznačné. Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče je dohoda zahrnující patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA nejlepším výsledkem, jakého mohla EU v současné složité situaci dosáhnout.
Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že americká cla německé hospodářství značně poškodí, ale i on se domnívá, že lepší dohody se Spojenými státy nebylo možné dosáhnout. Italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že díky dohodě se podařilo odvrátit potenciálně ničivý scénář. Dohoda podle ní zajišťuje stabilitu, patnáctiprocentní cla zhodnotila jako udržitelná.
Francouzský premiér François Bayrou označil dosažení obchodní dohody za pochmurný den a hovořil o podřízení Evropy. Dohodu kritizuje i maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož si americký prezident Trump dal šéfku Evropské komise von der Leyenovou obrazně řečeno k snídani.
Čeští koaliční politici vykládají dohodu jako maximum možného, přináší podle nich stabilitu a předvídatelnost. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka nelze dohodu rozhodně považovat za úspěch unie, za přijatelnou by považoval desetiprocentní sazbu.
