Aktual.: 7.08.2025 17:37
Tel Aviv – Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že Izrael má v plánu převzít vojenskou kontrolu nad celým Pásmem Gazy a později jej předá arabským složkám, které budou území řádně spravovat. Zároveň prohlásil, že Izrael si Pásmo Gazy nechce ponechat. Podle agentury Reuters to Netanjahu řekl stanici Fox News.
„Máme to v plánu,“ odpověděl Netanjahu na otázku, zda Izrael plánuje převzít kontrolu nad celým Pásmem Gazy.“Nechceme si ho nechat. Chceme bezpečnostní perimetr. Nechceme tam vládnout. Chceme, aby tam byl vládnoucí orgán,“ dodal izraelský premiér.
Dnes odpoledne má o dalším postupu ve válce jednat izraelský bezpečnostní kabinet. Očekává se, že bude diskutovat o možném rozšíření ofenzivy a zabrání celého Pásma Gazy.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok palestinského hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně. Nyní je v pásmu na 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 61.158 Palestinců a dalších 151.442 bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
To, co Izrael dělá v Gaze, velmi připomíná genocidu, míní místopředsedkyně EK
To, co Izrael dělá v Pásmu Gazy, přinejmenším velmi připomíná genocidu, je přesvědčena místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Palestinci jsou podle ní „cíleně napadáni, zabíjeni a odsouzeni k smrti hladem“. Řekla to serveru Politico, podle něhož jde o jedno z nejtvrdších dosavadních vyjádření ze strany Bruselu týkající se toho, jak Izrael v Pásmu Gazy vede válku.
Riberaová, která je druhou nejvýznamnější členkou EK po její předsedkyni Ursule von der Leyenové, uvedla, že Palestinci jsou uvězněni, a to bez domovů, které jsou ničeny, bez jídla, vody či léků. Navíc jsou vystaveni bombardování a střelbě, když se snaží získat humanitární pomoc. „Jakákoli lidskost chybí,“ podotkla.
„Pokud to není genocida, pak to vypadá velmi podobně jako definice, která se používá k vyjádření jejího významu,“ uvedla.
Izraelské úřady na žádost Politica o vyjádření nereagovaly. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua, na něhož je kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti vydán zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC), se ale opakovaně brání nařčení z genocidy, tedy cílené likvidace určité populace nebo její části. Tvrdí, že jejím cílem je porazit teroristické hnutí Hamás a dosáhnout propuštění zadržovaných rukojmích.
Kvůli válce, kterou odstartoval teroristický útok Hamásu v říjnu 2023, v Gaze v extrémně těžkých podmínkách přežívají přes dva miliony Palestinců. Satelitní středisko OSN ve své nejnovější zprávě uvedlo, že v úzkém pobřežním pásmu bylo od začátku války do července letošního roku poškozeno nebo zničeno 78 procent budov. Světová zdravotnická organizace (WHO) zase dnes sdělila, že počet dětí mladších pěti let, které v Pásmu Gazy trpí akutní podvýživou, dosáhl v červenci téměř 12.000.
