Aktual.: 12.08.2025 13:00
Praha – Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v ČR o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní. V tiskové zprávě o tom informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
„Zdravý životní styl charakterizovaný vyváženou stravou, pravidelnou fyzickou aktivitou, důsledným využíváním preventivních opatření a včasnou detekcí onemocnění ve spojení s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí přispívá nejen k prodloužení střední délky života, ale také k posunu morbidity do vyššího věku,“ uvedla v tiskové zprávě Dagmar Dzúrová, která v institutu vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Žádoucí je, aby se spolu s prodlužováním věku dožití neprodlužovala či zkracovala doba, po kterou budou lidé vážně nemocní. „Celkovým cílem je, aby lidé žili delší část života ve zdraví a jen krátkou dobu ve zdravotní nepohodě, a to i s ohledem na nikoliv neomezené zdroje nákladů na zdravotní péči,“ dodala Dzúrová. Podle údajů českého ministerstva zdravotnictví je průměrná délka života ve zdraví Čechů o devět let kratší než ve Švédsku. Češi jsou před smrtí nemocní 17 let, o pět let déle než Švédové.
V roce 2023 se naděje dožití při narození mužů i žen v Česku zvýšila meziročně téměř o 0,8 roku. V tomto roce narozený chlapec by se v průměru dožil 76,9 roku a děvče 82,8 roku. V rámci statistik zemí Evropské unie je Česko pod průměrem, naděje dožití při narození v EU v roce 2023 byla u mužů 78,7 roku a u žen dosáhla 84,0 roku.
Mezi preventabilní nemoci patří většina chorob srdce a cév, diabetes druhého typu, obezita nebo některé druhy rakoviny. Další onemocnění včetně nádorů jsou dobře léčitelná, pokud se odhalí včas. Lidé mohou využít screening hrazený z veřejného zdravotního pojištění například pro odhalení rakoviny tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu, děložního čípku nebo plic.
Zlepšení zdravotního stavu Čechů bude podle odborníků závislé nejen na osobní odpovědnosti jednotlivců, ale také na systémových změnách v oblasti prevence, ekonomiky a sociálních opatřeních. „Mnozí lidé stále nevěnují prevenci dostatečnou pozornost, a podle výzkumů mají dokonce strach z toho, aby se prevencí něco neodhalilo,“ uvedla Michala Lustigová ze SYRI. Dodala, že je nutné zaměřit státní politiku na skupiny obyvatel, které se prevenci vyhýbají.
Příkladem je podle SYRI například rakovina prsu a děložního hrdla žen, které jsou dobře léčitelné, pokud se odhalí včas. Strach z vyšetření a obavy z případné diagnózy jsou podle výzkumu SYRI častými důvody, proč se vyhýbají pravidelným preventivním prohlídkám.
„Tento problém se neomezuje jen na Česko, ale je častý i v dalších evropských zemích, přičemž se nejvíce týká žen s nižším vzděláním, u nichž je pravděpodobnost účasti na screeningových programech výrazně nižší,“ dodala Lustigová. Pravidelný screening rakoviny děložního čípku, který je běžnou součástí návštěvy gynekologa, může snížit úmrtnost na tento nádor o desítky procent.