Aktual.: 29.08.2025 09:57
Berlín – Před deseti lety pronesla tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová nejznámější větu celé své politické kariéry: „Zvládneme to!“ Chtěla tím tehdy uklidnit obyvatele své země, do které směřovaly stovky tisíc uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí. Tři slova věty „Wir schaffen das!“ se stala symbolem uprchlické krize a Merkelové vynesla obdiv, kritiku i otevřenou nenávist. Po deseti letech se Němci shodnou, že tehdejší události byly přelomové. Na tom, zda Německo výzvy spojené s přijetím a integrací stovek tisíc migrantů zvládlo, ale shoda nepanuje.
V létě 2015 vrcholila v Evropě migrační krize. Na kontinent dorazily statisíce lidí, z velké části šlo o uprchlíky ze Sýrie, kterou od roku 2011 zmítala válka. Valná většina běženců se vydala do Německa. V neděli uplyne deset let od okamžiku, kdy Merkelová vystoupila na tradiční letní tiskové konferenci a ve snaze ujistit své spoluobčany pronesla větu: „Wir schaffen das!“ Do Německa nakonec přišlo v letech 2015 až 2016 hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu lidí.
Po deseti letech je Merkelová přesvědčená, že ji čas dal za pravdu. „Je to samozřejmě proces. Ale dosud jsme toho zvládli mnoho,“ řekla tento týden bývalá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU). Svého rozhodnutí přijmout stovky tisíc lidí nelituje, podle svých slov ale stejně jinou možnost neměla. „Nedokážu si představit, že bychom místo toho nasadili na hranicích vodní děla a řekli: Teď vás nepřijmeme,“ uvedla.
Ne všichni ale v Německu souhlasí s tím, že se země dokázala se situací zdárně vypořádat. K hlavním kritikům migrační politiky své předchůdkyně patří současný kancléř Friedrich Merz, který byl dlouho stranickým rivalem Merkelové a do čela CDU se probojoval až po jejím odchodu do politického důchodu. „O deset let později víme, že jsme to v oblasti, kterou měla na mysli, zjevně nezvládli,“ řekl Merz v polovině července. Kromě kancléře jsou kritičtí i někteří další členové konzervativní unie CDU/CSU. „Od roku 2015 k nám přišlo 6,5 milionu lidí a méně než polovina má dnes práci. To je myslím – mírně řečeno – neuspokojivé,“ uvedl například tento týden generální tajemník CDU Carsten Linnemann.
Pomoci situaci zvládnout se zpočátku snažili především dobrovolníci. Patřily k nim i Diana Hennigesová z berlínské organizace Moabit hilft a Ulrike Lessigová z organizace Be an Angel. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně se shodly, že se Německo popasovalo s výzvou dobře a v procesu se i mnoho naučilo. „Pomoc uprchlíkům je nyní mnohem profesionálnější,“ myslí si Hennigesová. Vidět to bylo podle ní především při péči o uprchlíky přicházející z Ukrajiny v roce 2022.
Podle Hennigesové i Lessigové ovšem často pomoc uprchlíkům organizace poskytovaly a poskytují navzdory úřadům, a ne s jejich pomocí. Shodují se, že největší překážkou jejich práce byla a je pověstná německá byrokracie. Politici pak podle nich místo podpory často téma migrace využívají, aby získali politické body a rozdělovali společnost. „Neustálé vytahování migrace jako tématu jen odvádí pozornost od skutečných problémů,“ tvrdí Hennigesová.
Podle sociologa Jonase Wiednera z Berlínského vědeckého centra pro sociální výzkum (WZB) využila migrační krizi roku 2015 v politice především strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou v květnu německá civilní kontrarozvědka označila za prokazatelně pravicově extremistickou. „Její konsolidace souvisí přímo s rokem 2015. Později se dál radikalizovala,“ řekl v rozhovoru s ČTK. Paradoxem přitom podle Wiednera je, že AfD volí lidé nejčastěji v místech, kterých se migrační krize tolik nedotkla. V průzkumech má nyní strana kolem 25 procent hlasů a podle některých by dokonce volby vyhrála. Před deseti lety se přitom pohybovala v průzkumech pod pětiprocentní hranicí. Také bývalá kancléřka Merkelová dnes přiznává, že její rozhodnutí přispělo k nárůstu podpory AfD. Dodává ale, že když úřad v roce 2021 opouštěla, měla strana kolem deseti procent. „Dnes je dvakrát tak silná,“ řekla.
Německá společnost je nyní vůči migraci skeptičtější. Ukázaly to mimo jiné i únorové předčasné volby, před kterými vítězná CDU/CSU slibovala zpřísnění migrační a azylové politiky. Podle sociologa Wiednera přitom Německo nepotřebuje méně, ale více migrace, aby si zachovalo svůj blahobyt. Už nyní v zemi přitom chybí stovky tisíc kvalifikovaných pracovních sil. Politici by tak podle něj měli pracovat spíše na tom, aby společnost migranty více akceptovala, než aby je démonizovali.
