Aktual.: 9.09.2025 15:19
Brno – Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost polostátní energetické společnosti ČEZ a definitivně jí tak potvrdil pokutu milion korun. Pokutu udělila Česká národní banka (ČNB) za pozdní zveřejnění návrhu na zvýšení dividendy. Šlo o takzvanou vnitřní informaci s kurzotvorným potenciálem, která mohla ovlivnit cenu akcií. Podnik ji tedy měl na základě evropského nařízení zveřejnit bezodkladně. Argument firmy ČEZ, podle kterého bylo nutné nejprve doplnit kontext ve stanovisku představenstva, soud odmítl, plyne z rozsudku na úřední desce.
Většinovým akcionářem energetické společnosti je stát. Ministerstvo financí chtělo na valné hromadě v červnu 2022 navrhnout zvýšení původně avizované dividendy za rok 2021 o čtyři koruny na 48 korun na jednu akcii. Informaci o návrhu obdržel ČEZ 14. června 2022 v 16:30. Zveřejnil ji však až spolu se stanoviskem představenstva 20. června 2022 v 16:02. ČEZ rovněž nezaslal informaci bezodkladně ČNB, jak mu ukládá zákon o podnikání na kapitálovém trhu a prováděcí vyhláška.
Rozhodnutí ČNB o pokutě napadl ČEZ žalobou, Městský soud v Praze ji zamítl. Dospěl k závěru, že návrh vyšší dividendy naplňuje znaky vnitřní informace ve smyslu unijního nařízení o zneužívání trhu. Informace byla dostatečně konkrétní a šlo o návrh státu jakožto většinového akcionáře, takže se dalo očekávat, že bude schválen. Informace tedy měla být zveřejněna co nejdříve poté, co se ji ČEZ dozvěděl.
NSS se ztotožnil s právními závěry Městského soudu v Praze. Unijní nařízení o zneužívání trhu stanovuje povinnost informovat veřejnost o podstatných vnitřních záležitostech. Smyslem a účelem regulace je podle NSS řádné a transparentní fungování finančního trhu v EU, včetně zajištění důvěry investorů v emitenty akcií, kteří na něm působí.
Návrh na zvýšení dividendy byl podle NSS jasný a jednoznačný, bylo i vysoce pravděpodobné, že na valné hromadě projde. Schválení, ač nebylo zcela jisté, „rozhodně představovalo dostatečně pravděpodobnou verzi budoucího vývoje, aby jej mohl průměrný investor důvodně očekávat“, konstatoval NSS.
Informace se tedy měla bez odkladu dostat k veřejnosti. „Stěžovatelka ji měla v zásadě okamžitě zveřejnit technickými prostředky vzdálené komunikace předpokládaným prováděcím nařízením, například umístěním na své internetové stránky,“ rozhodl NSS. Rozdíl v úrovni informovanosti investorské veřejnosti a „zasvěcených osob“ by tak trval nekratší možnou dobu. Nebylo zapotřebí před zveřejněním interně hodnotit, nakolik jde o návrh racionální, ani jej doplňovat o kontext, aby mu veřejnost lépe porozuměla.
