Aktual.: 17.09.2025 16:38
Praha – Děti rodičů s vysokoškolským vzděláním mohou mít v Česku oproti jiným několikanásobně vyšší šanci, že absolvují vysokou školu. Šanci na dosažení vysokoškolského vzdělání ovlivňuje i stabilita rodiny, vliv má rovněž bydliště. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI, která zkoumala, jak podmínky v rodině a bydlení v dětství formují možnosti vzdělávání. Vyšší šance na vysokou školu mají podle vědců rovněž děti, jejichž rodiče nejsou rozvedení. Institut o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent, vyplývá z dat, která nedávno novinářům představili zástupci ministerstva školství. Zpráva zahrnuje data za všech 38 zemí OECD a další partnerské státy.
„Mladí lidé z rodiny, kde alespoň jeden z rodičů dosáhl vysokoškolského vzdělání, měli více než osminásobnou šanci na dosažení vysokoškolského vzdělání oproti svým vrstevníkům z rodin, kde ani jeden z rodičů neměl maturitu,“ uvedl Josef Bernard, autor studie z Národního institutu SYRI.
„Lidé, kteří vyrůstali v rodinách s méně než 20 knihami, měli šestkrát nižší šanci na vystudování vysoké školy než ti, kteří měli doma více než 200 knih,“ uvedl Bernard. Důležitá je podle něj také stabilita rodinného zázemí. Lidé, kteří vyrůstali v rodinách se svými biologickými rodiči, měli zhruba dvojnásobnou šanci na dosažení vysokoškolského titulu oproti ostatním. Ženy mají více než dvojnásobné šance vystudovat vysokou školu než muži, vyplývá ze studie.
Vliv má podle studie i místo bydliště. Dětství ve více vzdělané lokalitě zvyšuje možnosti dosažení vysokoškolského titulu. „Jedním z možných vysvětlení je takzvaný efekt sousedů. Pravidelné setkávání s lidmi s vyšším vzděláním může zvyšovat vzdělanostní ambice dětí i rodičů. Vzdělanost v místě bydliště se navíc odráží v sociální skladbě spolužáků, se kterými děti chodí do školy,“ uvedl Bernard.
Vyšší vzdělanost je podle něj typická pro velká města, která se vyznačují většími možnostmi výběru školy nebo snazší dostupností univerzit. Data ale naznačují, že pravděpodobnost studia na vysoké škole zvyšuje i vyrůstání v lokalitách, kde jsou stabilnější rodiny a nižší rozvodovost. To se často týká venkovských oblastí a jihovýchodní části republiky.
Naopak míra nezaměstnanosti a chudoby v okolí bydliště nepředstavuje podle studie přímou bariéru pro dosahování vysokoškolského vzdělání. Pokud obyvatelé lokalit se zvýšenou mírou nezaměstnanosti vyrůstají v rodinách s běžnými rodinnými zdroji, jejich šance na zisk vysokoškolského titulu nejsou snížené. Analýza vychází ze souboru dat 1656 lidí narozených v letech 1975 až 1997.
