Aktual.: 19.09.2025 14:30
Varšava/Praha – Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Podle dat S&P Global hostila v červnu Česká republika nejvíce Ukrajinců v poměru k počtu obyvatel, a to 3,5 procenta. Za ní následuje Polsko, které má v regionu největší ekonomiku a na které připadá 2,6 procenta. Pak je Estonsko s podílem 2,5 procenta a Slovenskem s 2,4 procenta.
Čím déle bude válka trvat, tím větší je pravděpodobnost, že poválečná čistá imigrace Ukrajinců bude čistě pozitivní, uvedla S&P Global.
„Vzhledem k výjimečnému stavu na Ukrajině tvoří drtivou většinu migrantů ženy a děti. V případě příměří očekáváme, že se rodiny znovu sjednotí buď na Ukrajině, nebo v hostitelské zemi, píše S&P Global. Jakmile bude zrušeno stanné právo, bude podle analytiků S&P Global klíčovým faktorem určujícím směr migrace to, jak úspěšně se ženy a děti v hostitelské zemi integrovaly.
Válka trvá už čtvrtým rokem a někteří ukrajinští uprchlíci se v zemích, kam se před ní uchýlili, setkávají s negativními reakcemi. Polský prezident Karol Nawrocki nedávno vetoval návrh zákona o prodloužení dávek poskytovaných milionu uprchlíků v zemi.