Aktual.: 22.09.2025 11:12
Praha – Nemoci srdce a cév zůstávají podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejčastější příčinou úmrtí obyvatel ČR. Nejvíce lidí podlehne chronické ischemické chorobě srdeční, loni to bylo 14.000, následovalo srdeční selhání se 7300 zemřelými a cévní nemoci mozku, tedy takzvané mrtvice, s 5900 zemřelými. Meziročně ale lidí, kteří podlehli některé z nemocí oběhové soustavy, v souhrnu mírně ubylo. Vyplynulo to z dat, která dnes zveřejnil ČSÚ na svém webu. Loni v Česku zemřelo 112.211 obyvatel, podobně jako o rok dříve.
Dlouhodobě nejčastěji uváděnou příčinou úmrtí je ischemická choroba srdeční, při které neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce, usazují se v nich tukové látky, což může vést i k infarktu. Výjimkou byl rok 2021, kdy nad tímto onemocněním převážil covid-19. Podle dat ČSÚ mu tehdy podlehlo téměř 25.500 lidí, zatímco ischemické chorobě srdeční téměř 22.000 pacientů, z toho u 18.000 byla příčinou chronická forma nemoci. Pacientů, kteří této nemoci podlehnou, ubývá. Před deseti lety byla ischemická choroba srdeční uvedena jako příčina úmrtí u téměř 26.700 zemřelých Čechů.
Počet zemřelých na covid-19, včetně multisystémového zánětlivého syndromu, se loni meziročně snížil o více než polovinu na 748.
Naopak u druhé nejčastější příčiny, kterou loni bylo podle statistiků opět srdeční selhání, se počet zemřelých za uplynulých deset let téměř zdvojnásobil. Lékaři častější případy srdečního selhání, kdy se postupně oslabuje schopnost orgánu čerpat krev, odůvodňují stárnutím populace a lepším přežitím pacientů s infarkty.
Lidí, kteří podlehli třetí nejčastější příčině úmrtí, tedy mrtvici, stejně jako u ischemické choroby srdeční v uplynulé dekádě ubylo. V roce 2015 jí statistici evidovali jako příčinu smrti u 9600 Čechů.
Čtvrtou nejčastější příčinou smrti byla loni podle ČSÚ rakovina průdušek, průdušnice a plic, na kterou zemřelo téměř 5000 lidí, a pátou s podobným počtem úmrtí diabetes mellitus čili cukrovka. Cukrovky jako příčiny úmrtí za deset let přibylo, naopak u zmíněné rakoviny mírně ubylo.
Statistici zveřejnili také informace o počtu sebevražd. Podle jejich dat v důsledku úmyslného sebepoškození loni zemřelo 1561 obyvatel Česka, což bylo meziročně o 308 více. Příčinou nárůstu je z velké části nové upřesnění dat, které na základě údajů policie provedl Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Některá úmrtí, která byla podle prvotních záznamů příčin smrti uvedena jako nehody či nezjištěné úmysly, byla zpřesněna a určena jako sebevraždy, vysvětlil ČSÚ.
„Základní struktura sebevražd se v roce 2024 nezměnila. I nadále na jednu sebevraždu ženy připadly více než čtyři sebevraždy mužů. Nejvíce úmyslných sebepoškození spáchali čtyřicátníci a padesátníci,“ uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
