Lékaři: Chřipka každoročně zabije víc lidí než dopravní nehody

Komerční prezentace Aktual.: 1.10.2025 11:33

Praha – Chřipka a její komplikace podle lékařů každoročně souvisí s jedním procentem všech úmrtí, což je víc než dopravní nehody. U seniorů, kteří tvoří více než tři čtvrtiny úmrtí, se infekce projeví zhoršením jejich jiných nemocí, nemusí mít klasické příznaky. Často ale končí v nemocnici. Odborníci to dnes uvedli na tiskové konferenci výrobce vakcín Sanofi. Podle údajů, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), se loni proti chřipce nechalo očkovat 762.000 lidí, asi sedm procent populace. Za 12 let se podíl očkovaných zdvojnásobil, v evropském srovnání je ale spíš podprůměrný.

Epidemie chřipky obvykle začíná po Novém roce, loni trvala 12 týdnů. „Praktického lékaře vyhledalo s akutní respirační infekcí včetně chřipky v minulé sezoně více než dva a čtvrt milionu osob,“ uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

U lékaře s nějakou infekcí dýchacích cest skončil každý druhý předškolák, každý třetí školák, čtvrtina adolescentů a 14 procent dospělých. „U seniorů je to méně, ti ale někdy praktického lékaře vynechají a skončí rovnou v nemocnici,“ řekl Kynčl.

Podle lékařky Kristýny Herrmannové z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka se u seniorů nemusí objevit typické příznaky chřipky, jako je horečka nebo bolesti kloubů, ale zhorší se jejich chronické onemocnění, například srdce nebo ledvin.

Loni skončilo v nemocnici ve vážném stavu více než 500 lidí, u kterých lékaři chřipku diagnostikovali, asi čtvrtina z nich zemřela. Podle Kynčla jsou ale tato čísla významně podhodnocená.Odhaduje, že průměrně zemře v souvislosti s chřipkou asi 1000 lidí za rok.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v září informovalo, že každoročně chřipka vyřadí z práce více než 100.000 lidí, průměrně na 13 dní. Prevencí lze zabránit více než 500.000 dní pracovní neschopnosti a socioekonomickým ztrátám téměř dvě miliardy korun.

Protože se infekce šíří kapénkami při kýchnutí, které mohou doletět až dva metry rychlostí přes 40 metrů za sekundu, zásadní je podle lékařky zakrývání úst při kýchání a mytí rukou. Nemocní lidé by neměli chodit mezi lidi a infekce roznášet.

Zejména rizikové skupiny, jako jsou senioři, těhotné, děti do dvou let, zdravotníci nebo lidé s chronickými nemocemi, by se měly nechat očkovat. „To, že se naočkujete na chřipku, neznamená, že ji nechytnete. Ani to není cílem, ale snižuje se riziko komplikací,“ uvedla Herrmannová. Virus se každý rok mění, je proto třeba očkování opakovat vždy na podzim.

Lidé z rizikových skupin jako senioři nebo zdravotníci mají očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnancům často hradí vakcínu zaměstnavatel jako benefit a část ceny zpětně proplácejí i zdravotní pojišťovny. Očkují praktičtí lékaři nebo očkovací centra, samoplátce zaplatí většinou kolem 400 korun. V poslední sezoně se nechalo očkovat sedm procent populace a necelá čtvrtina seniorů.

Podle analýzy Hospodářské komory, kterou dnes na tiskové konferenci citoval lékař Tomáš Šebek, by navýšení proočkovanosti na 75 procent znamenalo díky nižším ztrátám na produktivitě práce a menším výdajům na nemocenskou roční úsporu až 27 miliard korun.

Očkování proti chřipce v ČR v letech 2010 až 2025:

zdroj: NZIP – očkování proti chřipce