Aktual.: 1.10.2025 09:14
Praha – Odborníci potvrdili pravost dopisu československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který nadiktoval na sklonku svého života. Z analýzy vyplývá, že slova zapsal jeho syn Jan grafitovou tužkou a dokument pochází z 30. let minulého století, uvedly Radiožurnál a server iRozhlas.cz. Z pohledu restaurátorů je památka v dobrém stavu. Na dvou listech našli i vodoznaky, které ještě budou podrobně zkoumat. Pětistránkový dopis psaný převážně v angličtině historici za velkého zájmu veřejnosti a médií otevřeli a přečetli 19. září na zámku v Lánech, předtím byl 20 let uložený v archivu.
„Obálka je autentická. Všechny ukazatele nasvědčují tomu, že dokument psal ve 30. letech Jan Masaryk,“ řekla rozhlasu historička Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR Dagmar Hájková.
Odborníci z Masarykova ústavu a Národního archivu zkoumali písmo Jana Masaryka a ověřovali, jestli se ve 30. letech používal papír, na kterém je vzkaz napsaný. „Použité materiály odpovídají předpokládané době vzniku dokumentu,“ řekl restaurátor Benjamin Bartl, který v Národním archivu vede oddělení pro fyzický stav archiválií. Masarykovu obálku zkoumal v laboratoři mimo jiné pod mikroskopem nebo pomocí zvětšovacích lup. Kvůli rozboru materiálu se z listů i obálky odebíraly skalpelem a jehlou vzorky vlákna. „Snažili jsme se postupovat co nejšetrnějším způsobem. Z okraje listů jsme vytáhli pouze několik vláken, které jsme zkoumali pod mikroskopem a pracovali se speciálními roztoky,“ uvedl Bartl.
Analýza ukázala, že obálka je z dřevoviny a buničiny, odborníci budou kvůli nízkému pH navrhovat její odkyselení. Stejný proces nebude potřeba u listů. Ruční hlavičkový papír T. G. Masaryka je z hadroviny, podle restaurátorů z mnohem kvalitnější dobové suroviny než obálka.
Dokument je napsaný měkkou grafitovou tužkou. „Jan Masaryk ji měl zřejmě málo ořezanou, což zapadá do té představy improvizace při pořizování toho záznamu. Ten text je z části rozmazaný. Stopy znečištění jsou vidět i na obálce,“ dodal Bartl. Při zkoumání objevili restaurátoři na dvou listech vodoznaky, které dál analyzují. Nejspíš jde o výrobní značku papírny, zatím ale odborníci nezjistili jaké.
Restaurátory zaujaly také ručně vybarvované kostičky s iniciály T.G.M. v bílé, sytě červené a modré barvě. „Nejedná se o tisky. Čtverečky byly původně předkreslené tužkou, vidíme tam po ní i patrné stopy. Následně byla použitá tuš a na kolorování nejspíš akvarelové barvy,“ doplnil restaurátor.
Odborníci zveřejní kompletní obsah obálky, výsledky její analýzy i celkový kontext v polovině října na semináři, který se uskuteční v pražské vile Lanna. „V současné době je dokument přepsaný. Jednalo se o poměrně těžký paleografický přepis. A teď se musí ještě tento přepis přeložit z angličtiny do češtiny,“ uvedla Šárka Steinová z Národního archivu.
Národní archiv poté chystá na svém webu i na stránkách projektu www.tajemnaobalka.cz zveřejnit digitalizovanou kopii dokumentu, jeho kompletní přepis, překlad, analýzy a komentáře. Originál dokumentu by chtěl i vystavit.
Dokument s poselstvím prvního československého prezidenta čekal desítky let na zveřejnění. Tajemník Jana Masaryka Antonín Sum obálku s dopisem předal archivářům roku 2005, ale s podmínkou, že otevřít ji mohou až za 20 let. Masaryk v dopise zmínil své zdravotní problémy, mluvil o organizaci vlastního pohřbu či o aktuálním dění v tehdejším Československu. Vyjádřil také skepsi vůči lidem, kteří jsou nevzdělaní a hloupí. Ze zdravotních důvodů abdikoval v prosinci 1935, kdy mu bylo 85 let. Zbytek života strávil v ústraní v Lánech, kde zemřel o necelé dva roky později, 14. září 1937. Jeho pohřeb o týden později se stal velkou manifestací jednoty národa v době sílícího nacismu.