Aktual.: 8.10.2025 15:07
Berlín – Německá vláda zlepšila odhad letošního růstu německé ekonomiky a nyní předpokládá, že se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to dnes oznámila ministryně hospodářství Katherina Reicheová. V jarní prognóze vláda očekávala stagnaci. V příštím roce by měl podle aktualizovaného odhadu růst zrychlit na 1,3 procenta.
„Německé hospodářství od roku 2019 přešlapuje na místě,“ uvedla Reicheová. Podle ní musí teď Německo o svůj blahobyt bojovat, musí mimo jiné najít odvahu k reformám, které by opět nastartovaly hospodářský růst.
Poslední vládní prognózu představil na konci dubna ještě bývalý ministr hospodářství Robert Habeck. Kabinet kancléře Olafa Scholze tehdy počítal s nulovým růstem, tedy se stagnací. Loni v říjnu vláda letošní růst odhadovala na 1,1 procenta.
Příští rok by mělo německé hospodářství podle současného výhledu vykázat růst o 1,3 procenta. Na jaře vláda předpokládala na příští rok vzestup o procentu. V roce 2027 by měl růst HDP činit 1,4 procenta. Podle ministerstva to nebude jako obvykle export, který bude hnací silou hospodářského oživení, ale domácí poptávka.
„Podstatná část růstu v nadcházejících letech bude pravděpodobně pocházet z vysokých státních výdajů – třeba ze zvláštního fondu a z obranných investic,“ uvedla ministryně Reicheová. Strany současné německé vlády se už v březnu dohodly na zvýšení obranných výdajů a na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, které budou financované z půjček. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ve fondu na infrastrukturní investice bude 500 miliard eur (přes 12 bilionů Kč). Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
„Abychom dosáhli dlouhodobého růstu, musíme začít s reformami: snížit ceny energií, podpořit soukromé investice, pustit se musíme také do daní a odvodů, které jsou v mezinárodním srovnání vysoké, musíme odbourat byrokracii, otevřít trhy a umožnit inovace,“ dodala Reicheová. Za rizikové faktory označila celní a obchodní politiku Spojených států, ale i možnou eskalaci geopolitických krizí.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles – loni to bylo o 0,2 a předloni o 0,3 procenta. Německý průmysl už delší dobu čelí řadě problémů, včetně vysokých nákladů na energie, nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či rostoucí čínské konkurence. Letos se navíc potýká s negativními dopady razantní celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Pět předních německých hospodářských institutů na konci září rovněž odhadlo, že se HDP v letošním roce zvýší o 0,2 procenta. V příštím roce by podle nich měla německá ekonomika vykázat růst o 1,3 a v roce následujícím o 1,4 procenta. Vládní výhled se tak přesně shoduje s prognózou hospodářských institutů.