Aktual.: 10.10.2025 13:04
Bratislava – Slovenská vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá pokles schodku veřejných financí v přepočtu na 4,1 procenta výkonu ekonomiky. Pro letošek kabinet premiéra Roberta Fica naopak navýšil odhadovaný veřejný schodek na 5,01 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z původně plánovaných 4,72 procenta HDP. Předlohu kritizovaly opozice, odbory, zaměstnavatelé i rozpočtová rada. Fico naopak vyjádřil spokojenost se schválenou předlohou rozpočtu.
Slovensko tak na základě uvedených údajů nadále nebude plnit unijní pravidlo, že veřejný schodek nemá překročit tři procenta HDP; kvůli tomu už EU vede vůči Slovensku řízení. Už letos by Slovensko nemělo dodržet ani další unijní kritérium, že dluh státu by neměl být vyšší než 60 procent HDP.
Schodek samotného státního rozpočtu Slovenska, který je součástí hospodaření celého veřejného sektoru, podle návrhu v příštím roce klesne na 5,75 miliardy eur (140 miliard Kč) z letos plánovaných zhruba 6,28 miliardy eur (152,8 miliardy Kč).
„Od nástupu do vlády v roce 2023 se potýkáme s nepořádkem ve veřejných financích. Rozpočet na léta 2026, 2027 a 2028 je rozpočtem, který zaručuje Slovenské republice, že nová vláda, která nastoupí v roce 2027 po parlamentních volbách bude mít veřejné finance v pořádku a pod kontrolou,“ řekl novinářům Fico ke schválení státního rozpočtu na příští rok a rozpočtového výhledu do roku 2028.
Rozpočtové příjmy vlády by měly stoupnout meziročně jen nepatrně, předloha počítá také s mírným snížením výdajů. Více peněz bude směřovat například do školství a zdravotnictví. Naopak, s nižším rozpočtem mají hospodařit například ministerstva dopravy a sociálních věcí.
Výdaje na obranu by měly dosáhnout v přepočtu dvě procenta HDP, tedy nejnižší možnou úroveň vyplývající z členství země v NATO.
Státní rozpočet Slovenska pro příští rok už zahrnuje třetí konsolidační balíček současné vlády, který zejména opět zvýšil daně a odvody. Ministerstvo financí původně ohlásilo také úspory 1,3 miliardy eur (31,6 miliardy korun) ve výdajích státu; do této částky zahrnulo i původně plánované použití více než 420 milionů eur (10,2 miliardy Kč) z evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií. Takové přímé použití evropských peněz ovšem podle vlády není možné, Bratislava proto bude usilovat o jejich využití v programech financovaných ze státního rozpočtu. Tímto způsobem by tak uvolnila peníze na pomoc s cenami energií. Až na výjimky se v příštím roce na Slovensku nebudou zvyšovat platy zaměstnanců veřejného sektoru, počet pracovníků v něm by ale měl stoupnout.
Zástupci zaměstnavatelů podobně jako odbory, kritizovali, že ozdravení státních financí bude opět založeno na zvyšování příjmů státu. Opoziční strany poukázaly mimo jiné na pokračující zadlužování země. Nezávislá rozpočtová rada zase uvedla, že po třech konsolidačních balíčcích Ficovy vlády a při historicky nejvyšších příjmech veřejného sektoru v poměru k výkonu ekonomiky veřejný schodek země bude v roce 2027 podle rozpočtového výhledu vlády opět nad pěti procenty HDP, pokud stát nepřistoupí k dalším opatřením. Představitelé vládní koalice nepopulární rozhodnutí dříve zdůvodnili tím, že předchozí vlády hospodařily špatně; nynější opozice to odmítla.
Návrh státního rozpočtu Slovenska na příští rok vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 1,3 procenta, se zrychlením inflace na 4,4 procenta a s poklesem tempa růstu reálných mezd.
Slovenský průmysl v srpnu klesl o 6,3 procenta, je to nejvíce od loňského března
Slovenský průmysl v srpnu vykázal nejhorší výsledek od loňského března. Průmyslová produkce se v meziročním srovnání propadla o 6,3 procenta. Výkony tohoto klíčového odvětví ekonomiky Slovenska se tak snížily pátý měsíc v řadě, v červenci klesly proti loňsku o 4,6 procenta. ČTK o tom dnes informoval slovenský statistický úřad. Podle analytika Ľubomíra Koršňáka vývoj slovenského průmyslu v dalších měsících ovlivní dopady vynuceného přerušení výroby ve slovenské továrně britské automobilky Jaguar Land Rover (JLR) a také energetické krize. Průmyslová výroba klesla v srpnu také v České republice.
Dvanáct z celkového počtu 15 sledovaných průmyslových sektorů Slovenska zaznamenalo v srpnu meziroční zhoršení výkonů. Největší vliv na průmyslovou produkci měl propad v dodávkách elektřiny a plynu, a to o více než 17 procent. Tomuto sektoru se nedaří celý letošní rok.
Druhý měsíc v řadě klesla výroba automobilů, která je motorem ekonomiky Slovenska. V srpnu se snížila meziročně o 6,4 procenta, což byl nejhorší výsledek tohoto sektoru od března 2024. Slovensko je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě.
Dvouciferným tempem klesla výroba strojů a zařízení, produkce kovů se snížila o více než pět procent. Naopak mírný růst zaznamenaly kromě jiných výroba chemikálií a potravin, které celkový výsledek průmyslu podle statistiků ovlivnily jen minimálně.
„Nejzásadnějším faktorem, který bude tlačit čísla slovenského průmyslu v nejbližších měsících dolů, bude půl druhého měsíce trvající kompletní odstávka nitranského závodu JLR v důsledku hackerského útoku na IT systémy koncernu,“ napsal v komentáři ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Koršňák. Dodal, že slovenský průmysl budou tlumit dopady energetické krize, která na ceny energií pro podniky na Slovensku dolehla více než v některých jiných zemích EU, a také transformace automobilového průmyslu.
Slovenský statistický úřad uvedl, že srpnové výkony průmyslu příliš neovlivnily celozávodní dovolené ve velkých firmách, neboť termíny jejich čerpání byly podobné jako loni.
V souhrnu za prvních osm měsíců letošního roku výkony slovenského průmyslu klesly v meziročním srovnání o 2,7 procenta.
V Česku průmyslová výroba po šesti měsících růstu v srpnu meziročně klesla. Snížila se o 1,3 procenta, zatímco v červenci o 1,8 procenta vzrostla.
