Aktual.: 10.10.2025 16:04
Oslo – Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová. Oznámil to v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za její neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Někdejší uchazečka o funkci venezuelské prezidentky je „zásadní sjednocující osobností politické opozice, která byla kdysi hluboce rozdělená – opozice, která našla společný základ v požadavku svobodných voleb a reprezentativní vlády,“ řekl dnes při vyhlašování ceny předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes. Podle něj je Machadová jedním z nejvýznačnějších příkladů občanské odvahy v Latinské Americe z poslední doby.
Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Machadová v posledních měsících velmi omezila své aktivity na veřejnosti a se svými příznivci i se světem komunikuje hlavně prostřednictvím sociální sítě. Média informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele naposledy letos v lednu. Při té příležitosti byla podle svého týmu krátce zadržena. Podle některých médií nyní žije v ilegalitě. Když loni dostala od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, převzala ji její dcera Ana Corina Sosaová.
Také Nobelův výbor dnes připomněl, že Machadová byla v uplynulém roce nucena žít v ústraní. „Navzdory vážným hrozbám ohrožujícím její život zůstala v zemi, což je volba, která inspirovala miliony lidí,“ zdůraznil výbor.
Režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se před loňskými prezidentskými volbami snažil odstavit své skutečné i domnělé oponenty a také kandidatura Machadové byla zablokována. Toto období provázely rozsáhlé represe, zatýkání a porušování lidských práv, poznamenala dnes agentura AP. Napříč politickými dělícími liniemi se však se mobilizovaly statisíce dobrovolníků, kteří se pokoušeli dohlížet na transparentnost a férovost voleb, uvedl k tomu Nobelův výbor.
„Zemi opustilo téměř osm milionů lidí. Opozice je systematicky potlačována volebními manipulacemi, soudním stíháním a vězněním,“ uvedl dále Nobelův výbor ve své dnešní tiskové zprávě. Venezuela se podle něj „vyvinula z relativně demokratické a prosperující země v brutální, autoritářský stát, který nyní trpí humanitární a ekonomickou krizí, přičemž násilný aparát státu je namířen proti vlastním občanům.
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Mnozí experti však předem odhadovali, že se to nestane, protože podle některých názorů Trump rozkládá mezinárodní světový řád, kterého si Nobelův výbor cení.
Nobelův výbor letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 byli jednotlivci a 94 organizace. V loňském roce, kdy cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, bylo nominací o 52 méně.
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.
Ve čtvrtek akademie vybrala jako laureáta ceny za literaturu maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaie.
Týden vyhlašování Nobelových cen skončí v pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Laureáti ocenění oficiálně převezmou ve Stockholmu 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele těchto cen Alfreda Nobela.
Nobelova cena dá impulz boji za svobodu ve Venezuele, tvrdí Machadová
Nobelova cena za mír dá venezuelskému lidu impulz v boji za svobodu, uvedla letošní laureátka María Corina Machadová. Podle ní je opozice vůči autoritářskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi na prahu vítězství. Machadová věří ve vítězství, ačkoliv demonstrace proti setrvání Madura ve funkci nepřinesly politické změny, které si opozice přála.
„Toto obrovské ocenění všem Venezuelanům je impulzem pro dosažení našeho cíle: získat svobodu,“ uvedla Machadová na sociálních sítích. „Venezuela bude svobodná,“ zdůraznila opoziční vůdkyně.
Podle Machadové je opozice „na prahu vítězství“. Pro dosažení svých cílů počítá s podporu Spojených států a amerického prezidenta Donalda Trumpa, dalších národů v Latinské Americe a demokratickými zeměmi, které Machadová označuje za „naše hlavní spojence“. Trumpův Bílý dům dnes ovšem rozhodnutí Nobelova výboru zkritizoval a označil je za politické. Prezident USA se v minulých měsících netajil svým vlastním zájmem o cenu.
Machadová se již dlouhé měsíce skrývá ve Venezuele či v zahraničí poté, co protesty opozice nedokázaly zvrátit pokračování v úřadu prezidenta Madura. Podle opozice v loňských prezidentských volbách uspěl její kandidát Edmundo González Urrutia. Vládní úřady výsledky voleb podle opozice zfalšovaly a tvrdí, že zvítězil Maduro.
Politolog: Machadová je symbolem boje za svobodu, lidská práva a demokracii
Venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, která dostala Nobelovu cenu za mír pro rok 2025, je silným symbolem boje za svobodu, lidská práva a demokracii v dnešním světě. ČTK to dnes řekl politolog Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), který se zabývá studiem nedemokratických režimů.
Machadová je podle Bílka skvělou volbou. „Je to jedna z nejstatečnějších žen nebo obecně politiků na naší planetě v tuhle chvíli. Přes řadu let je principiální opozicí venezuelské diktatury,“ řekl.
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě.
Zároveň podle Bílka Trumpova administrativa v tuto chvíli plánuje řešení venezuelské diktatury, uvažuje se podle něj i o pozemní invazi a zabití lídrů režimu. „Je samozřejmě otázka, jestli tohle rozhodnutí nezmění trošku plány americké administrativy, protože víme, že Donald Trump o tu cenu hodně stál,“ podotkl politolog.
Na dotaz, zda by mohl Trump po rozhodnutí Nobelova výboru utlumit své snahy o ukončení dalších konfliktů, Bílek řekl, že to nelze vyloučit. Upozornil zároveň, že lhůta pro letošní nominace skončila 31. ledna. „Plně chápu to, že třeba Donald Trump by chtěl Nobelovu cenu za zprostředkování míru mezi Izraelem a Gazou. Pokud to opravdu mír bude, tak asi všichni cítíme, že by si ji i zasloužil. Ale podle těch pravidel až příští rok,“ dodal Bílek.
Bývalý diplomat a politik Michael Žantovský připomněl, že Machadová loni získala také Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. „Již poněkolikáté předchází Havlova cena ceně Nobelově. To podtrhuje význam jeho odkazu,“ uvedl.
Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii.
