Aktual.: 20.10.2025 11:51
Berlín – Německý kancléř Friedrich Merz trvá na svém kritizovaném výroku, který se týkal rázu německých měst. Pronesl ho minulý týden, když hovořil o migraci. Ve snaze ji omezit se podle něj jeho vládě daří dosahovat pokroku, v rázu měst je ale problém dál znatelný. Podle kancléřových odpůrců byl jeho výrok xenofobní až rasistický.
„Nemám co bych odvolával,“ řekl dnes Merz na tiskové konferenci v odpovědi na dotaz jednoho z novinářů. Na otázku, co přesně svým komentářem o obrazu německých měst myslel, Merz odpověděl, že se má novinář zeptat svých dcer, pokud nějaké má. Dají mu podle něj jasnou odpověď.
Kontroverzi vyvolal Merzův výrok, který kancléř pronesl minulý týden při návštěvě Postupimi. Na dotaz jednoho z novinářů, který se ptal na rostoucí podporu pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD), Merz odpověděl, že jeho kabinetu se daří řešit některé problémy, které předchozí vlády v oblasti migrace zanedbaly. „Ale samozřejmě máme ještě pořád tento problém v rázu měst, a proto ministr vnitra právě pracuje na tom, aby umožnil a realizoval deportace ve velkém rozsahu,“ dodal kancléř.
Kritika se týkala především použití slova Stadtbild, které lze přeložit jako ráz či obraz města. Podle Merzových odpůrců tím kancléř naznačil, že z ulic německých měst musejí zmizet lidé, kteří vypadají jinak než průměrný Němec. Merz k tomu dnes řekl, že trvá na tom, že na rázu německých měst je třeba něco změnit.
Na německého kancléře se snesla za výrok vlna kritiky, a to i z řad jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU). Berlínský primátor Kai Wegner (CDU) řekl, že jeho město je „pestré, mezinárodní a kosmopolitní“. „To se bude vždy odrážet i v obrazu města,“ dodal. Zároveň přiznal, že německá metropole má problém s „násilím, odpadky a kriminalitou“.
Někteří spolustraníci se kancléře zastali, například předseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn. „Spolkový kancléř jen vyslovil něco, co každý vidí, když se projde po Duisburgu, ale i po leckterém středně velkém německém městě. Nelegální migrace něco změnila,“ uvedl. Problém lze podle něj vidět třeba i ve Frankfurtu nad Mohanem či Hamburku, především v okolí hlavních nádraží, kde lze pozorovat „drogové dealery, mladé muže, většinou s kořeny v zahraničí, většinou ve východní Evropě nebo arabsko-muslimském kulturním prostoru“.
V neděli se u Braniborské brány v centru Berlína na demonstraci svolané v reakci na Merzův výrok sešlo několik stovek lidí. Skandovali heslo „My jsme ráz města“. „Stojím tu jako někdo, jehož otec je Kurd,“ řekl jeden z řečníků. „Je můj otec tím problémem v rázu města, nebo jsem to já?“ položil otázku.
Německá média v posledních dnech dávala do kontrastu s Merzovým výrokem osm let staré vyjádření bývalé kancléřky Angely Merkelové. Ta se v podobné debatě o rázu německých měst proti rozlišování lidí podle vnějších znaků ostře ohradila. Uvedla, že ona sama rozhodně nedokáže rozlišit na ulici, jestli se setkala „s lidmi s kořeny v zahraničí, kteří mají německé občanství, nebo někým, kdo ho nemá“.