Aktual.: 20.10.2025 14:20
Lucemburk – Unijní ministři energetiky dnes podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina, tak bylo možné dnes Bratislavu a Budapešť přehlasovat. Česko na jednání zastupuje ministr průmyslu Lukáš Vlček. Česká republika je podle Vlčka připravena Slovensku pomoci v případě, že se ocitne v problémech kvůli odstřižení od dodávek ruského plynu.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině. „Dohoda, které bylo dosaženo, přispěje k celkovému cíli, kterým je dosažení odolného a nezávislého trhu s energiemi v Evropské unii a zároveň zachování bezpečnosti dodávek v EU,“ stojí v prohlášení Rady EU, která zastupuje členské státy.
„Energeticky nezávislá Evropa je silnější a bezpečnější Evropa,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. „Přestože jsme v posledních letech tvrdě pracovali a prosazovali odstranění ruského plynu a ropy z Evropy, ještě jsme k tomuto cíli nedospěli. Proto je zásadní, že se dánskému předsednictví podařilo zajistit drtivou podporu evropských ministrů energetiky pro legislativu, která definitivně zakáže vstup ruského plynu do EU,“ dodal ministr.
Návrh Evropské komise (EK) z letošního května se vztahuje jak na plyn z plynovodů, tak na zkapalněný zemní plyn (LNG) a je klíčovým výstupem plánu REPowerEU. Návrh už minulý týden podpořili europoslanci z výborů pro energetiku (ITRE) a pro mezinárodní obchod (INTA) a očekává se, že brzy budou zahájeny takzvané trialogy, tedy rozhovory mezi Evropským parlamentem (EP), Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropskou komisí.
„Rada EU potvrdila, že dovoz ruského plynu bude od 1. ledna 2026 zakázán, přičemž pro stávající smlouvy bude zachováno přechodné období,“ stojí v prohlášení. „Zejména krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 mohou pokračovat do 17. června 2026, zatímco dlouhodobé smlouvy mohou platit do 1. ledna 2028,“ dodává dokument.
Maďarsko a Slovensko ruský plyn stále odebírají. K ukončení odběru ruských energií oba státy opakovaně vyzývala jak EU, tak i její členové a další státníci. Ve svém nedávném projevu k Valnému shromáždění OSN podobný krok požadoval rovněž americký prezident Donald Trump, který si následně o ruských energiích telefonoval přímo s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Slovenský premiér Robert Fico návrh EK ukončit dovoz ruského plynu do EU opakovaně kritizoval a označil ho za ideologický. Řekl například, že krok povede ke zvýšení cen plynu. Slovensko podle něj také přijde o tranzitní poplatky za přepravu ruského plynu a bude muset naopak platit více za dopravu plynu pro vlastní potřebu z jiných zdrojů. Fico také upozornil na riziko, že Slovensko bude čelit arbitráži, pokud nedodrží kontrakt s ruským koncernem Gazprom o dodávkách plynu.
Lipavský věří v odblokování sankcí proti Rusku na čtvrtečním summitu EU
Český ministr zahraničí Jan Lipavský věří, že na čtvrtečním summitu Evropské unie se podaří odblokovat situaci ohledně devatenáctého balíku protiruských sankcí a že nová omezení vůči Moskvě za její agresi na Ukrajině budou schválena. Lipavský to uvedl před dnešním jednáním resortních ministrů zemí EU v Lucemburku. Šéf české diplomacie rovněž uvítal, že v balíku je i návrh omezit pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru, který téměř dva roky prosazovala Česká republika, ale pro který se dlouho nedařilo získat dostatečnou podporu.
„V tuto chvíli to vypadá, že sankční balík musí ještě projít skrze Evropskou radu, ale věřím, že to bude místo, kde se věci odblokují,“ řekl Lipavský novinářům. „Samozřejmě jsem velice rád, že v devatenáctém sankčním balíku je i návrh, se kterým přišla Česká republika, tedy omezení pohybu ruských diplomatů v rámci Schengenu,“ dodal.
V souvislosti s tímto omezením šéf české diplomacie opakovaně připomínal, že celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko proto dlouhé měsíce požadovalo, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v hostitelské zemi, a nikoli po celém schengenském prostoru.
Pravidla, se kterými přišla diplomatická služba EU, mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.
„Jde již o druhé setkání mezi Putinem a Trumpem a myslím, že je legitimní, aby se tito dva světoví státníci setkali,“ reagoval Lipavský na informace o plánované schůzce šéfa Bílého domu s jeho ruským protějškem, která se má uskutečnit v Budapešti a má být věnována možnostem ukončení ruské války proti Ukrajině. „Záleží vždy na tom, v jakých kulisách a o čem mají diskutovat. Pokud se mají bavit o míru na Ukrajině, tak u toho musí být vždycky Ukrajina,“ dodal český ministr.
Česko nabídlo Slovensku pomoc při problémech po odstřižení od ruského plynu
Česká republika je připravena Slovensku pomoci v případě, že se ocitne v problémech kvůli odstřižení od dodávek ruského plynu. Novinářům v Lucemburku to dnes řekl Vlček.
„Já jsem slovenské kolegyni nabízel několikrát – naposledy, když jsme se setkali před 14 dny v Bratislavě na Evropském jaderném fóru -, že pokud bude Slovensko potřebovat těsnější spolupráci s Českou republikou, tak Česká republika je na to připravena,“ řekl ještě před zahájením dnešního jednání Vlček.
Ministr také připustil, že obavy Bratislavy a Budapešti ohledně dopadů ukončení dovozu ruského plynu na jeho dodávky či cenu energií jsou relevantní. „Kladu si ale otázku, proč na to tyto členské státy v předchozích letech nereagovaly tak, jak reagovala Česká republika. My jsme na to reagovali, zmodernizovali jsme ropovod TAL, zajistili jsme si plynové zásobníky, a tak dále,“ dodal Vlček.
Do České republiky v současnosti teče ropa jen západní cestou přes italský ropovod TAL a na něj navazující ropovod IKL. Do začátku letošního jara tekla ropa do Česka také z ruského ropovodu Družba, na začátku března však byly dodávky z něj zastaveny. Od té doby je Družba nevyužívaná.
Zatím poslední, dosud neschválený 19. balík protiruských sankcí počítá s ještě dřívějším úplným zákazem dovozu ruského LNG, a to k 1. lednu 2027. Česko tento návrh podle Vlčka podporuje.
„Rusko vede válku proti nám samotným, a abychom my prodlužovali financování ruské války proti Evropě, mi nedává smysl,“ uvedl ministr. „Česká republika nyní neodebírá plyn z Ruska,“ dodal s tím, že ale nemůže vyloučit, že „nějakým způsobem, přes určité kanály, přes překupníky se sem nejspíš dostává“.
Kallasová očekává, že nový balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že devatenáctý balík sankcí proti Rusku bude schválen tento týden, nicméně nikoli během dnešní schůzky ministrů zahraničí EU. Slovenský premiér Robert Fico souhlas se sankcemi podmiňuje ústupky Evropské komise v oblasti energetiky a průmyslu. Předpokládá se, že situaci by mohl odblokovat summit EU, který se koná v Bruselu ve čtvrtek.
„Vítáme úsilí prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině, ale nevidíme, že by Rusko chtělo mír. Rusko rozumí jen síle a vyjednává pouze když je k tomu donuceno,“ řekla Kallasová novinářům před dnešním jednáním unijních šéfů diplomacií v Lucemburku.
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme udělat víc. Očekáváme, že tento týden přijmeme devatenáctý balík sankcí, bohužel ne dnes, ale ve čtvrtek je setkání lídrů,“ dodala.
O situaci na Ukrajině budou ministři diskutovat i se svým ukrajinským kolegou Andrijem Sybihou. Česko bude na dnešní schůzce zastupovat ministr Jan Lipavský.
„Přála bych si, aby se s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem setkal (ukrajinský) prezident Volodymyr Zelenskyj, protože jsou to oni, kdo se musí dohodnout,“ reagovala Kallasová na informace o plánované schůzce Trumpa a Putina, která má uskutečnit v Budapešti a má být věnována možnostem ukončení ruské války proti Ukrajině. Poznamenala nicméně, že Spojené státy mají velkou sílu, kterou mohou využít k tomu, aby donutily Rusko usednout k jednacímu stolu. „Uvidíme, jak se budou věci vyvíjet,“ dodala s tím, že pokud Američané využijí své možnosti a zastaví Rusko, „bude to samozřejmě dobré“.
Dalším tématem je i Evropskou komisí navrhovaná takzvaná reparační půjčka. Komise již před několika dny představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. Některé státy mají ale proti tomuto postupu výhrady. „Udělali jsme velký pokrok, ale ještě nejsme v cíli,“ uvedla Kallasová. Možný průlom očekává opět při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Během dnešního pracovního oběda si ministři vymění názory na situaci na Blízkém východě s ohledem na nedávnou dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás o zajištění příměří a propuštění rukojmích v Pásmu Gazy. První fázi mírového plánu oznámil před téměř dvěma týdny americký prezident Donald Trump.
Šéfové unijních diplomacií mají diskutovat zejména o možné roli EU při provádění plánu a také o rekonstrukci Pásma Gazy a doručování humanitární pomoci. O víkendu se nicméně situace zkomplikovala, když Izrael na několik hodin obnovil údery proti Hamásu, což zdůvodnil porušením příměří palestinským hnutím.
„Příměří prošlo svým prvním zátěžovým testem,“ uvedla Kallasová. Evropská unie podle ní musí pracovat na tom, aby bylo na Blízkém východě dosaženo trvalého míru. „Je třeba toho udělat ještě hodně, aby se tam dostala humanitární pomoc a příměří vydrželo,“ dodala šéfka unijní diplomacie.