Aktual.: 31.10.2025 19:15
Praha – Zvyšování výdajů na vzdělávání do výše průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) či závazky k podpoře psychologů a jejich financování v návrhu programu vznikající vlády hodnotí experti na vzdělávání pozitivně. Negativně vidí například nejasný přístup k inkluzivnímu, tedy společnému vzdělávání. Vyplývá to z odpovědí expertů, které oslovila ČTK. Investice do vzdělávání, navyšování platů pedagogů či podporu školních psychologů ocenil i předseda školských odborů František Dobšík. Zavedení kariérního řádu pro učitele je podle něj diskutabilní.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů dnes návrh programového prohlášení poslala prezidentovi Petru Pavlovi.
„Obecně lze říct, že většina témat je obdobná jako u dosluhující vlády. Té se však nepodařilo své závazky zcela naplnit. Uvidíme, nakolik bude v jejich realizaci úspěšná vláda nová,“ uvedla analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková. Pozitivně hodnotí například závazek usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP dosáhly průměru zemí OECD či podporu investic do kapacit škol. Důležité podle ní je, aby vláda uměla navázat efektivní komunikaci se zřizovateli škol.
Pozitivní je, že by měl vzniknout kariérní řád pro učitele a ředitele, uvedla Kateřina Konrádová z neziskové organizace Učitel naživo. Podle Dobšíka je to krok diskutabilním směrem. Bez jasných kritérií může vést k demotivaci v roztříštěném systému školství, uvedl.
Dobšík i Konrádová ocenili závazek k navýšení platů učitelů. Podle prohlášení vznikající vlády by učitelé na konci jejich volebního období měli brát v průměru 75.000 korun. Šrámková připomněla, že to odpovídá podle ekonomických propočtů naplnění zákonného ukotvení průměrného platu učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy v ČR v té době. Současné vládě se závazek nepodařilo naplnit, uvedla. Loni brali učitelé 109 procent loňské průměrné mzdy v ČR.
„Pozitivní jsou závazky k financování psychologů, speciálních či sociálních pedagogů, asistentů pedagoga či obědu zdarma pro potřebné děti. Je dobré, že se také opět vrátíme k budování kariérních systémů pro učitele a ředitele škol,“ uvedl Karel Gargulák z PAQ Research.
Podle Konrádové chybí větší důraz na snižování nerovností a regionálních rozdílů v kvalitě škol. Gargulák hodnotí negativně nejasné záměry s inkluzivním vzděláváním či se středními školami a proměnou jejich oborové nabídky. „Revize inkluzivního vzdělávání je formulována vágně a může být vnímána jako krok zpět v oblasti rovného přístupu ke vzdělání. Zrušení ‚neefektivních prvků‘ bez definice může vést k omezení podpory pro znevýhodněné žáky,“ uvedl Dobšík.
Změny v systému přijímacích zkoušek na SŠ mohou podle Dobšíka vést k organizačním komplikacím. Vznikající vláda chce předřadit státní část přijímací zkoušky před podávání přihlášek. Podle Šrámkové je nutná komplexní reforma přijímacího řízení, změna termínů je dílčím prvkem. Zároveň je potřeba celková reforma SŠ, uvedla.