Aktual.: 1.11.2025 06:40
Praha – Počet zajíců v Česku nevzroste bez větší spolupráce mezi myslivci a zemědělci. Právě způsob zemědělského hospodaření spolu s tlakem predátorů, třeba lišky nebo kuny, způsobil významný pokles populace zajíců v posledních desetiletích. Na dotaz ČTK to uvedl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Zajíce mohou myslivci lovit ode dneška, s ohledem na jeho výskyt je ale lov spíše omezený a cílený.
„Dnešní realitou je, že sklizená zemědělská pole se následně desikují proti plevelům a zajíci po určitou část podzimu zcela postrádají v konkrétních podmínkách potravní nabídku. Zajíc není migrujícím druhem a z tohoto důvodu má omezený přístup k potřebným složkám krmení,“ řekl Janota. Desikace je přerušení vegetace chemickými prostředky.
K 31. březnu 1987 dosahoval jarní kmenový stav zajíců na českém území počtu 549.821, loni podle dat Českého statistického úřadu činil 255.916. Zatímco v roce 1987 myslivci odstřelili 158.470 zajíců, v loňské sezoně to bylo 36.412 zajíců. Meziročně pokles odstřelů činí necelé 4000.
V posledních letech myslivci sice zaznamenávali nepatrný nárůst zaječí populace v některých honitbách, nejedná se ale o významnou expanzi a jejich úbytek se dosud nepodařilo zastavit. Stavy zajíců polních začaly klesat v 70. a 80. letech minulého století.
Jednou z účinných metod, jak navýšit zaječí populace, je podle Janoty zakládání biopásů pro zvěř a postupná fragmentace krajiny. Pro zajíce je potřeba vytvořit místa, kde celoročně nejdou potravu a kryt, uvedl. „Nezanedbatelnou roli hraje i tlumení významných predátorů ze strany myslivců. Bez spolupráce s hospodařícími zemědělskými subjekty se nedá očekávat vzestup populace zajíců v jednotlivých lokalitách jejich výskytu,“ řekl Janota.
V některých honitbách podle Janoty docela funguje vypouštění zajíců z odchovů – jde ale spíše o posilování stávajících populací nebo o obnovu v místech, kde zajíci zcela vymizeli. Úspěšnost závisí na prostředí a na tom, jak se daří snižovat počty predátorů. Podle Janoty však nelze očekávat, že by se touto cestou podařilo vrátit počet zajíců na úroveň 70. let minulého století.
Lov zajíce je v dnešní době i s ohledem na jeho výskyt spíše omezený a cílený. Myslivci zajíce nadále loví v lokalitách, kde jsou stavy přijatelné, nebo kde způsobují škody. „Jde o vinohrady, výsadby mladých stromků, ovocné školky. Dá se předpokládat, že lov zaječích populací bude v následujících letech značně omezen z důvodu stále více se rozšiřující myxomatózy,“ podotkl Janota.
Myxomatóza je mimořádně agresivní choroba, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Onemocnění se letos koncem srpna objevilo u uhynulých zajíců ze Znojemska. Na člověka či domácí zvířata není přenosné.