Aktual.: 5.11.2025 11:43
Brusel – Evropská komise představila plán, jak urychlit výstavbu evropské vysokorychlostní železniční sítě. Plán počítá s propojením hlavních dopravních uzlů rychlostí 200 kilometrů za hodinu a vyšší. Cestující se tak budou moci dostat například z Berlína do Kodaně za čtyři hodiny místo současných sedmi, uvedla komise v prohlášení.
Cílem takzvaného dopravního balíčku je mimo jiné právě zkrátit dobu jízdy a učinit železnici atraktivnější alternativou ke krátké letecké dopravě, a tím zvýšit počet cestujících a podpořit regionální ekonomiky a cestovní ruch.
„Nový akční plán pro vysokorychlostní železnice stanoví kroky potřebné k vytvoření rychlejší, interoperabilnější a lépe propojené evropské sítě do roku 2040,“ uvedla unijní exekutiva. Výrazné zkrácení doby jízdy bude podle ní přínosem nejen pro hlavní dopravní uzly, ale i pro města mezi těmito destinacemi a okolními regiony.
V budoucnu by tak mělo být možné cestovat z Tallinnu do Rigy za hodinu a 45 minut a z Rigy do Vilniusu za přibližně dvě hodiny (dnes je to přitom přes šest hodin a přes čtyři hodiny). Jako případ pro střední Evropu komise zmiňuje, že se doba jízdy z Berlína do Vídně přes Prahu zkrátí z více než osmi hodin na čtyři hodiny a 30 minut. Na jihu se pak například zkrátí doba jízdy mezi Mnichovem a Římem z devíti hodin a 30 minut na šest hodin.
„Zkrácení cestovní doby mezi hlavními městy po celé Evropě je hmatatelným a pragmatickým výsledkem naší vůle učinit Evropu sjednocenější a efektivnější,“ uvedl k novému plánu místopředseda Evropské komise Raffaele Fitto. Možnost rychlejšího cestování podle něj sblíží občany a usnadní podnikání v celé Evropské unii.
Aby Evropská komise povzbudila železniční společnosti k realizaci plánů, hodlá podle agentury DPA odstranit stávající překážky v přeshraniční železniční dopravě a vyvinout novou strategii financování. Zlepšit také chce podmínky pro železniční průmysl a provozovatele železnic a podpořit i výzkum a inovace.
Podle unijní exekutivy jsou náklady na dokončení vysokorychlostní železniční sítě TEN-T odhadovány na přibližně 345 miliard eur do roku 2040. Pokud bude cílem ještě vyšší rychlost vlaků, tedy více než 250 kilometrů za hodinu, mohlo by být do roku 2050 zapotřebí až 546 miliard eur.
EK uvedla, že zejména rozšíření vysokorychlostní železniční sítě bude vyžadovat soukromé investice a rovněž i úvěry a záruky od finančních institucí, jako je Evropská investiční banka. Další zdroje by mohlo být možné získat díky unijním fondům.