Aktual.: 9.11.2025 09:41
Praha – Ukrajinští uprchlíci žijící v České republice zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun. Pokračuje tak trend rostoucích příjmů od uprchlíků a klesajících výdajů na jejich dávky, konstatovalo ministerstvo.
Příjmy od ukrajinských běženců, kteří odešli ze své země po ruské agresi v únoru 2022, začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí roku 2023. Od té doby rozdíl mezi oběma částkami narůstá.
„Ukrajinci, kteří u nás našli útočiště, jsou dnes pevnou součástí pracovního trhu. Většina z nich pracuje, odvádí daně i pojistné, a podílí se tak na financování našeho sociálního systému. Přitom nemají nárok na mnoho podpor, které běžně čerpají čeští občané. To vše ukazuje, že jejich přínos pro naši ekonomiku je zcela jednoznačný,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bilance státního rozpočtu spojená s příjmy a výdaji na uprchlíky z Ukrajiny se v minulém roce poprvé dostala do kladných čísel. Za rok 2023 činil schodek 2,6 miliardy korun, zatímco v roce 2024 již rozpočet vykázal přebytek 9,7 miliardy Kč. Letos dosahuje po třech čtvrtletích přebytek 11,7 miliardy korun, doplnilo MPSV.
Za růstem příjmů stojí především rostoucí zaměstnanost osob s dočasnou ochranou, které odvádějí daně i pojistné stejně jako čeští občané. Největší část příjmů tvoří sociální a zdravotní pojištění. Další příjmy pocházejí z DPH, daní z příjmů fyzických a právnických osob i ze spotřebních daní. Naopak pokles výdajů podle ministerstva odráží klesající počet osob závislých na přímé humanitární pomoci a rostoucí ekonomickou soběstačnost uprchlíků, kteří se stále více zapojují do pracovního trhu a běžného života v České republice.
Česko nadále poskytuje humanitární dávku těm, kteří si vlastními silami zajistit obživu nemohou, tedy hlavně dětem, seniorům nebo zdravotně postiženým. Dvě třetiny všech příjemců tvoří tyto zranitelné skupiny. „Počet příjemců humanitární dávky přitom dlouhodobě klesá – zatímco v dubnu 2022 ji pobíralo přes 234.000 osob, v září 2025 už jen 83.000,“ konstatovalo ministerstvo.
Někteří politici rodící se vládní koalice, zejména z SPD, poskytovanou pomoc Ukrajincům kritizují a mluví o nutnosti přístup k uprchlíkům změnit. Jurečka ale poukázal na to, že pomáhat lidem, kteří museli opustit své domovy kvůli válce, je nejen morálně správné, ale i ekonomicky rozumné. „Ukrajinci jsou pracovití, kulturně nám blízcí a pomáhají udržet v chodu profese, o které je mezi Čechy dlouhodobě malý zájem,“ dodal.
