Aktual.: 11.11.2025 12:30
Gaza – Faktické rozdělení Pásma Gazy na oblast kontrolovanou Izraelem a část ovládanou Hamásem se do budoucna jeví jako čím dál pravděpodobnější možnost, když selhává úsilí o prosazení plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na trvalé ukončení války nad rámec současného příměří. Napsala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na téměř dvě desítky zdrojů.
Šest evropských představitelů přímo obeznámených se snahami o realizaci druhé fáze Trumpova mírového plánu agentuře řeklo, že postup prakticky uvázl na mrtvém bodě a nyní se zdá, že obnova pásma se omezí jen na oblast, která je pod kontrolou Izraele. To by mohlo vést k rozdělení tohoto palestinského území na mnoho dalších let, varovali.
Na základě první fáze plánu, která začala platit 10. října, izraelská armáda nyní kontroluje 53 procent středomořského pásu, a sice většinu jeho zemědělské půdy, město Rafáh na jihu, některé části města Gaza na severu a další městské oblasti. Téměř celá dvoumilionová populace Pásma Gazy se přitom tísní ve stanových táborech a v troskách zničených měst ve zbytku pásma podél pobřeží, který je pod kontrolou Hamásu.
Další fáze Trumpova plánu předpokládá stažení Izraele dále od takzvané žluté linie dohodnuté a vytyčené v rámci první fáze příměří, zřízení přechodné správy v Gaze, nasazení mezinárodních bezpečnostních sil, jež mají nahradit izraelskou armádu, odzbrojení Hamásu a zahájení rekonstrukce. Plán však nemá žádný časový harmonogram ani mechanismy realizace. Hamás mezitím odmítá složit zbraně, Izrael odmítá zapojení Západem podporované Palestinské autonomie a nad nasazením mnohonárodních sil visí otazníky.
„Stále pracujeme na nových nápadech,“ řekl jordánský ministr zahraničí Ajman Safadí na bezpečnostní konferenci, která se konala začátkem listopadu v bahrajnské Manámě. „Všichni chtějí, aby tento konflikt skončil, všichni chceme stejný výsledek. Otázkou je, jak toho dosáhneme,“ dodal.
„Gaza se nesmí stát natrvalo zemí nikoho mezi mírem a válkou,“ uvedla na téže konferenci britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová.
Bez výrazného tlaku ze strany Spojených států, který by pomohl současnou patovou situaci vyřešit, se žlutá linie zřejmě stane de facto novou hranicí, která bude dělit Pásmo Gazy na neomezenou dobu. Agentuře Reuters to řeklo 18 různých zdrojů včetně zmíněných šesti evropských představitelů. Ti nevidí šanci, že by Trumpův plán pokročil od stávajícího příměří, nedojde-li k zásadní změně postoje Hamásu nebo Izraele nebo nevyvinou-li USA tlak na Izrael, aby akceptoval roli palestinské samosprávy a cestu k vytvoření palestinského státu.
Spojené státy vypracovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by poskytla mezinárodním silám a přechodnému vládnímu orgánu v Gaze dvouletý mandát. Deset diplomatů oslovených Reuters však uvedlo, že vlády nad vysláním svých vojáků váhají. Obzvlášť nepravděpodobné je podle nich zapojení evropských a arabských zemí, pokud by odpovědnost jejich jednotek šla nad rámec udržování míru a znamenala přímou konfrontaci s Hamásem nebo jinými palestinskými skupinami.
Americký viceprezident J. D. Vance a Trumpův vlivný zeť Jared Kushner minulý měsíc řekli, že do oblasti kontrolované Izraelem by mohly brzy začít proudit peníze na obnovu, aniž by se vůbec přistoupilo k další fázi plánu. Cílem by bylo vytvořit vzorové zóny, ve kterých by mohli žít někteří obyvatelé Gazy. Podobné americké návrhy naznačují, že by současná fragmentace území mohla přerůst v dlouhodobý a trvalý stav, obává se Michael Wahid Hanna, ředitel amerického programu při think-tanku International Crisis Group.
Saláh Abú Amr, 62letý obyvatel Gazy, řekl, že pokud se nepodaří Hamás odzbrojit a začne se s obnovou za žlutou linií, Palestinci by opravdu mohli uvažovat o tom, že se tam přestěhují. Ale realita v podobě rozdělené Gazy je podle něj stěží představitelná. „Budeme se tam moci přestěhovat všichni? Nebo bude mít Izrael právo veta nad některými z nás?“ ptá se. „Rozdělí i naše rodiny na dobré a špatné lidi?“
Zatím není ani jasné, kdo by obnovu částí Pásma Gazy pod izraelskou okupací financoval. Země Perského zálivu se zdráhají do projektu vstoupit bez zapojení palestinské samosprávy a bez vize palestinské státnosti, které odmítá Izrael. Náklady na obnovu se odhadují na 70 miliard dolarů.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí agentuře Reuters řekl, že ačkoli bylo při prosazování Trumpova plánu dosaženo „obrovského pokroku“, zbývá ještě hodně práce. Na dotaz, zda se obnova Gazy omezí pouze na oblast kontrolovanou Izraelem, neodpověděl.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu říká, že Izrael nemá v úmyslu Gazu znovu okupovat ani spravovat. Krajně pravicoví ministři jeho vlády nicméně naléhají na obnovení židovských osad, které Izrael vyklidil v roce 2005. Také armáda je proti požadavkům na trvalé zabrání palestinského území či na přímý dohled nad civilním obyvatelstvem Gazy. Netanjahu přislíbil, že podél hranic pásma zůstane jen nárazníková zóna, která zabrání opakování teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, jímž válka vypukla.
Jakékoli faktické územní rozdělení Gazy by navíc znovu oddálilo palestinské aspirace na vznik nezávislého státu zahrnujícího i Západní břeh Jordánu a prohloubilo humanitární katastrofu lidí, kteří nemají kde bydlet a jsou téměř zcela závislí na humanitární pomoci.
„Fragmentaci Gazy nemůžeme připustit,“ řekl Safadí. “Gaza je jen jedna a je součástí okupovaného palestinského území.”
