Aktual.: 12.11.2025 18:04
Brusel – Europoslanci se dnes přeli kvůli migračnímu paktu a boji s nelegální migrací. Zástupci levicových stran zdůrazňovali dodržování lidských práv migrantů a ukončení utrpení na hranicích, představitelé pravice naopak vyzývali k mnohem tvrdšímu postupu, pokud jde o vyhošťování. V rámci debaty o první výroční zprávě Evropské komise o azylu a migraci, která byla zveřejněna v úterý, vystoupil na plenárním zasedání EP v Bruselu i komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner. Připustil, že unijní migrační pakt není dokonalý, ale je to podle něj základ, na kterém se dá dále stavět.
„Uvědomujeme si, že je zde určitá frustrace, která pochází z dojmu, že jsou naše pravidla ignorována a že k nám přichází a v EU zůstává mnoho lidí, kteří nepotřebují ochranu,“ začal své vystoupení před europoslanci Brunner. Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a má vstoupit v platnost v červnu 2026, podle něj zahájil největší reformu v oblasti migrační politiky v historii nynější sedmadvacítky. „Samozřejmě není dokonalý, protože dokonalého není nic. Je to ale něco, co máme ve svých rukou a postupně můžeme do skládačky přidávat další díly,“ dodal a zmínil například nyní projednávané návratové nařízení. To má zajistit efektivnější a rychlejší návraty neúspěšných žadatelů o azyl.
Výroční zpráva, která posuzuje migrační situaci v celé sedmadvacítce a jednotlivých členských státech, měla být původně zveřejněna již v polovině října, rozhodnutí bylo ale odloženo a dále se o něm i vzhledem k citlivosti celého tématu intenzivně jednalo. „Zpráva ukazuje na pokračující zlepšování migrační situace během sledovaného období (červenec 2024 až červen 2025), kdy se počet nelegálních překročení hranic snížil o 35 procent, a to i díky posílené spolupráci s partnerskými zeměmi,“ uvedla v úterý komise.
Unijní exekutiva rovněž rozdělila jednotlivé státy EU do různých kategorií podle toho, jak velkému migračními tlaku čelí. S neúměrným počtem příchozím má problém zejména Řecko, Kypr, Itálie a Španělsko. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity, což Praha také hodlá udělat. „Jde o výsledek pečlivého vyhodnocení,“ poznamenal k rozdělení zemí Brunner.
Komise bude posuzovat celkovou migrační situaci v EU každý rok. Zajišťovat to má, že stálý mechanismus solidarity bude vždy reagovat na aktuální situaci a vyvažovat míru odpovědnosti různých členských států.
Podle švédského europoslance Tomase Tobého z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) by měla Evropa konečně převzít kontrolu a začít migraci řídit. „Je důležité, abychom začali dosahovat výsledků přímo v terénu, je třeba dokončit návratové nařízení,“ uvedl s tím, že EU musí postupovat solidárně a společně.
„Migrační pakt představoval historický krok, ale jsou tu i některé méně šťastné aspekty, průtahy, je tu nedostatečná transparentnost, není jasné, jak přesně bude fungovat mechanismus solidarity,“ uvedla během debaty v EP portugalská europoslankyně Ana Catarina Mendesová z frakce socialistů a demokratů (S&D).
Komise podle ní hovoří o poklesu počtu nelegálních překročení hranic EU o 35 procent, ale „kde máme jistotu, že byla současně dodržována lidská práva“, ptala se europoslankyně.
Francouzský europoslanec Fabrice Leggeri z pravicové frakce Patrioti pro Evropu naopak nazval migrační pakt za pakt hanby, který migraci neřídí, ale kapituluje před ní. „Pokud nutíte země přijímat migranty, pošlapáváte demokracii,“ uvedl. Jediná migrační politika, která podle něj platí, je podle něj politika tvrdosti, systematické vyhošťování nelegálních migrantů a ochrana hranic.
„Někdo říká, že migrační pakt nefunguje, ale některé věci v něm jsou velmi dobré. Sjednotili jsme metodiky, teď potřebujeme zkrátit doby prověřování lidí a je potřeba ty, kteří se na území Evropské unie nachází nelegálně, dostat mimo EU,“ uvedl ve svém projevu český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z frakce EPP. Není podle něj možné, aby se například žadatelé o azyl mohli sedm let odvolávat, jestli budou z EU vráceni, či nikoli. Tvrzení, že je třeba migrační pakt zrušit, zkritizoval. Znamenalo by to podle něj „pozvánku pro migranty“.
Podle jeho kolegy Jaroslava Bžocha (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu dala komise členským státům jen velmi krátký čas na to, aby dosáhly dohody ohledně takzvaného Fondu solidarity. Dohoda by totiž měla být do konce roku. „Čekám na Radě EU velkou debatu a myslím, že ministři to nebudou mít vůbec jednoduché,“ řekl ČTK Bžoch.
Nyní neveřejný návrh komise ohledně Fondu solidarity uvádí spravedlivý podíl příspěvků, které by každý členský stát mohl do fondu poskytnout. Skutečné příspěvky budou odrážet to, co požadují země s problémy, co nabízejí přispívající členské státy, a zohlední také jaké budou odpočty nebo osvobození od příspěvků. Shoda na složitých propočtech by podle plánů dánského předsednictví mohla být nalezena již 8. prosince na jednání unijních ministrů vnitra.
Ani europoslanci se přitom nedostali ke konkrétním číslům. „Komise nám to představila den předem jako všem a vzhledem k tomu, že tam jsou určité věci v důvěrném režimu pro členské státy, tak ani nic nevíme, o číslech, která tam jsou,“ řekl Bžoch s tím, že v rámci speciální procedury zažádal o to, aby se mohl podívat i na neveřejnou část.