Aktual.: 23.11.2025 18:35
Ženeva – Dnešní jednání zástupců USA a Ukrajiny v Ženevě o americkém plánu na ukončení války přineslo posun podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka i amerického ministra zahraničí Marka Rubia, uvedla agentura Reuters. Podle Rubia dokonce šlo o jeho zatím nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání s ukrajinskou delegací. Jermak, který vede ukrajinský vyjednávací tým, mezitím poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho mírové snahy. Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici.
Poděkování Trumpovi krátce nato zveřejnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň vyjádřil vděk za pomoc s ochranou životů Ukrajinců spojencům v Evropě a zemím ze skupin G7 a G20, napsala agentura Reuters. Trump, který dříve dal Zelenskému na přijetí návrhu čas do čtvrtka, dnes odpoledne na své sociální síti napsal, že ukrajinské vedení nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy.
Jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací pokračuje. Rubio a Jermak předstoupili před novináře, aby je krátce informovali o vývoji. Šéf americké diplomacie ale uvedl, že v tuto chvíli nebude odpovídat na otázky, protože se vrátí za zhruba jednu až dvě hodiny. „Zatím jsme vedli možná nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání v celém tomto procesu,“ řekl Rubio, v jehož delegaci je Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Jermak rovněž jednání označil za produktivní a vyjádřil naději, že povedou ke spravedlivému a trvalému míru, přičemž poděkoval Trumpovi za jeho úsilí. Dnes a v nadcházejících dnech budou vyjednavači podle Jermaka pracovat na společném návrhu s USA a evropskými spojenci.
Zástupci Ukrajiny a Spojených států začali v Ženevě hlavní část jednání o novém americkém plánu na ukončení války dnes odpoledne. Schůzce předcházela dopolední setkání zástupců Kyjeva, USA a některých evropských zemí v ženevském hotelu Intercontinental.
Plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu na maximálně 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800.000 v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva.
Evropští představitelé navrhli úpravy amerického plánu pro Ukrajinu
Evropská delegace na jednáních v Ženevě předala upravenou verzi amerického plánu na ukončení války na Ukrajině, informuje agentura Reuters s odkazem na dokument, který má k dispozici. Evropský plán podle agentury například navyšuje navrhovaný limit počtu ukrajinských vojáků a vymezuje se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva.
Evropský dokument navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800.000 v časech míru, nikoliv na 600.000 obecně, jak uvádí 28bodový plán představený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropský návrh dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“.
Šéfka EK: Hranice Ukrajiny není možné měnit silou, je nutné zastavit zabíjení
Hranice Ukrajiny nelze měnit silou a její armádu není možné zredukovat tak, aby byla zranitelná vůči útoku, uvedla dnes v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU podle ní musí hrát ústřední roli v dohodě o konci války. Vyjádřila se tak v den, kdy v Ženevě zástupci Spojených států, Ukrajiny a evropských zemí jednají o americkém návrhu na ukončení Ruskem vyvolané války na Ukrajině.
„Jakýkoliv věrohodný a udržitelný mírový plán by měl především zastavit zabíjení a ukončit válku, aniž by zaséval semínka budoucího konfliktu,“ je přesvědčena von der Leyenová.
Dále píše o shodě na hlavních prvcích nezbytných pro spravedlivý a trvalý mír a pro suverenitu Ukrajiny. Jako první z nich zdůrazňuje to, že hranice nelze měnit silou. Dále poukazuje na to, že pro Ukrajinu jako suverénní stát nemůže existovat omezení armády, „které by zemi ponechalo zranitelnou vůči budoucímu útoku, a tím podkopávalo evropskou bezpečnost“.
Třetím prvkem je podle šéfky unijní exekutivy ústřední role Evropské unie při zajištění míru pro Ukrajinu. „Ukrajina musí mít svobodu a suverénní právo volit svůj vlastní osud,“ doplnila s tím, že se tato země rozhodla pro evropskou cestu.