Aktual.: 25.11.2025 14:25
Berlín – Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu agentury INSA, o kterém dnes informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.
Podle průzkumu agentury INSA vylučuje nyní, že by mohlo dát někdy AfD svůj hlas, 49 procent Němců. To je nejnižší hodnota naměřená v tomto typu průzkumu. Nejvyšší byla podle Bildu 75 procent. V klasických průzkumech volebních preferenci se podpora AfD v poslední době pohybuje kolem 25 procent. Agentura FGW jí v průzkumu z minulého týdne ovšem naměřila až 27 procent, stejně jako konzervativní unii CDU/CSU kancléře Friedricha Merze.
Stranu AfD v květnu německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkci civilní kontrarozvědky, označil za prokazatelně pravicově extremistickou. AfD se proti tomu brání žalobou. Kancléř Merz na konci října řekl, že AfD bude hlavním protivníkem jeho Křesťanskodemokratické unie (CDU) v pětici zemských voleb v příštím roce. Ve volbách ve východoněmeckých zemích Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku by mohla AfD podle současných průzkumů získat až 40 procent hlasů.
CDU dlouhodobě udržuje takzvanou protipožární zeď, tedy princip, že s AfD nespolupracuje. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle CDU extremistická AfD představuje. Podobného principu se drží i řada dalších společenských skupin. Jedna z nich se však nyní rozhodla tuto zeď strhnout. Asociace rodinných podniků tento týden oznámila, že ruší zákaz kontaktů se členy AfD. Předsedkyně lobbistické skupiny, která má zhruba 6500 členů, Marie-Christine Ostermannová listu Handelsblatt řekla, že asociace bude hovořit s jednotlivými odborníky z řad politiků AfD.
Rozhodnutí vyvolalo kritiku od parlamentních stran – CDU, sociální demokracie (SPD) i Zelených. „Prokazatelně pravicově extremistická strana, před kterou naše bezpečnostní úřady vehementně varují, nemůže být pro demokratky a demokraty partnerem k jednání,“ uvedli poslanci Zelených Konstantin von Notz a Andreas Audretsch. Kritiku si postup asociace vysloužil také od vlivné poslankyně CDU Gitty Connemannové. Podle ní AfD a její program škodí hospodářským zájmům Německa. „Nacionalistická hospodářská politika ve stylu AfD by torpédovala export a zničila dodavatelské řetězce a pracovní místa,“ řekla.
Také ekonom Marcel Fratzscher, předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), varoval před AfD. Její politika by podle něj silně poškodila německé hospodářství doma i v zahraničí. Bankovní společnost Deutsche Bank mezitím oznámila, že napříště neumožní asociaci rodinných podniků, aby používala její prostory k pořádání akcí. Akce, na kterou lobbistická skupina v říjnu pozvala poprvé i zástupce AfD, se konala právě v pronajatých prostorech Deutsche Bank u Braniborské brány v Berlíně.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.