Aktualizace: 21.02.2024 16:24
Praha – Sociální politiku hodnotí špatně 57 procent Čechů, kladně naopak 38 procent lidí. Nejhůře dotázání vnímají podporu bydlení a zajištění na stáří, nejlépe vyšlo zdravotnictví a školství. Vyplývá to z výsledků průzkumu názorů na sociální zabezpečení, který loni na podzim provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Od posledního průzkumu v roce 2021 se o osm procentních bodů zvýšil podíl těch, kteří se domnívají, že je sociální politika zajištěná špatně. Od roku 2011 do roku 2016 byl ale podíl nespokojených ještě vyšší než nyní. Pohyboval se většinou výrazně nad 60 procenty, v roce 2012 se dostal dokonce na 82 procent.
Podporu bydlení hodnotí negativně 71 procent lidí, v případě finančního zajištění na stáří je to 67 procent dotázaných. Negativní hodnocení převažuje i u podpory rodin z dětmi, kterou kriticky vnímají tři pětiny Čechů. Zajištění při nemoci, invaliditě či úrazu pak není dostatečné podle poloviny lidí. Sociální pomoc v nouzi hodnotí záporně 48 procent dotázaných, kladně 42 procent.
U dalších oblastí už převážilo kladné hodnocení. Zajištění v nezaměstnanosti chválí 47 procent lidí, podporu k získání zaměstnání 48 procent, školství a vzdělávání 59 procent a zajištění zdravotní péče vnímají kladně dvě třetiny veřejnosti. „Od posledního šetření v roce 2021 došlo ke statisticky významnému zlepšení hodnocení u jediné z položek, a to podpory k získání zaměstnání při jeho ztrátě, kde se podíl příznivého hodnocení o sedm procentních bodů zvýšil,“ uvedlo CVVM.
Ve srovnání se současným stavem by Češi navyšovali především starobní důchody, dále výdaje na zdravotnictví a výdaje na vzdělání. „U žádné ze zkoumaných oblastí přitom snížení výdajů nepřevažovalo nad požadavkem zvýšení a jen u armády a výdajů na obranu byly podíly podpory zvýšení a snížení výdajů vyrovnané,“ podotkli statistici. U ostatních položek převažuje zvýšení nad snížením, ovšem s výjimkou důchodů, zdravotnictví a vzdělávání se vždy relativně nejčastěji objevuje názor, že by podpora měla zůstat stejná.
Průzkum se uskutečnil od 28. září do 4. prosince 2023 a zúčastnilo se ho 913 lidí.
