Aktual.: 30.11.2025 18:07
Biškek – Spojenci prezidenta Kyrgyzstánu Sadyra Žaparova vyhráli v dnešních předčasných volbách velkou většinu křesel v novém parlamentu. Ukázaly to předběžné výsledky voleb, jak je zveřejnila ústřední volební komise, napsala agentura Reuters. Volby tak upevnily prezidentovu čím dál tužší kontrolu nad politikou v zemí, která dlouho bývala nejdemokratičtější ve Střední Asii.
Volby se podle agentury AFP odehrály bez skutečné opozice. Ústřední volební komise podle agentury TASS oznámila, že v hlasování nezaznamenala nedostatky, které by mohly ovlivnit výsledky. Kyrgyzstán je považován za spojence Ruska, ale ve středoasijské zemi sílí vliv Číny.
Prezidentovi spojenci podle předběžných výsledků získali skoro všechna křesla, poznamenala agentura. Většina kandidátů vystupovala jako nezávislí, ale jsou loajální k šéfovi státu, který od svého nástupu k moci v roce 2020 odsunul politické strany na vedlejší kolej a potlačoval opozici a média. Tyto výsledky otevírají populistovi a nacionalistovi Žaparovovi cestu k tomu, aby se v prezidentských volbách, které se mají konat v roce 2027, ucházel o druhé šestileté období v čele země, napsal Reuters.
Místopředseda vlády Edil Bajsalov v pátek Reuters řekl, že parlamentní demokracie v Kyrgyzstánu selhala a nepřinesla ani hospodářský růst, ani politickou stabilitu. „Mysleli jsme si, že přijmeme parlamentní systém westminsterského typu a že budeme žít jako západní země. Ale nefungovalo to a fungovat to nebude,“ řekl.
Politický život v bývalé sovětské republice ve Střední Asii býval nejdemokratičtější a nejbouřlivější v regionu, dokud se v roce 2020 k moci nedostal prezident Sadyr Žaparov a neodsunul své oponenty na okraj, napsala AFP.
Hodinu před koncem hlasování dosáhla účast ve volbách 34,3 procenta, tedy hlasovalo 1,47 milionu z přibližně 4,3 milionu oprávněných voličů. Volili z 467 kandidátů 90 členů parlamentu, mezi kterými má být nejméně 30 žen. Téměř všichni kandidáti vystupovali jako nezávislí. Politickým stranám bylo fakticky zabráněno nominovat své uchazeče po opatřeních, kterými Žaparov posílil výkonnou moc na úkor parlamentu. Ještě před koncem hlasování prezident sousedního Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev poblahopřál Žaparovovi k „parlamentním volbám, (které) odrážejí podporu veřejnosti pro vaši politiku budování silného a prosperujícího státu“.
Kyrgyzstán byl dlouho považovaný za nejotevřenější zemi v regionu ovládaném autoritářskými režimy. Od získání nezávislosti na SSSR v roce 1991 zažil tři revoluce v letech 2005, 2010 a 2020, z nichž ta poslední přivedla k moci Žaparova.
„Odteď budete převraty vídat jen ve snech,“ prohlásil Žaparov začátkem listopadu. Zároveň tvrdil, že pokud bude kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027, jistě je vyhraje „s 90 procenty hlasů“. Žaparov zdůrazňuje ekonomický pokrok v zemi, zatímco nevládní organizace si stěžují, že ubylo svobody projevu. Jen pár dní před volbami úřady zadržely deset opozičních představitelů, kteří rozšířili dlouhý seznam politiků a novinářů obviněných z pokusů o převrat.
Politolog Emil Džurajev ovšem upozornil, že bez systémové organizační síly, jaký představuje politická strana, je pro společnost obtížnější organizovat se, diskutovat a mobilizovat občany kolem různých vizí rozvoje země. Očekává, že budoucímu parlamentu bude dominovat prezidentův tým, což činí vznik alternativních vizí mezi poslanci „vysoce nepravděpodobným“. Důsledkem bude další posílení prezidentovy moci v zemi a velmi výrazné omezení role parlamentu, předvídá expert.
Asi dvě třetiny z přibližně sedmi milionů obyvatel Kyrgyzstánu jsou mladší 35 let. Na Sovětský svaz si tedy nepamatují, ale vazby na Rusko jako bývalou koloniální mocnost zůstávají silné; ruština je úředním jazykem, a peníze, které do vlasti posílají statisíce Kyrgyzů pracující v Rusku, představují podle Světové banky asi čtvrtinu hrubého domácího produktu Kyrgyzstánu.