Aktual.: 8.12.2025 17:38
Brusel – Evropa by si měla chránit určitá strategická odvětví, jako je například ocelářství, zároveň by ale měla zůstat otevřená vůči investicím s vysokou přidanou hodnotou z dalších zemí. Po jednání se svými kolegy z dalších zemí unie to dnes v Bruselu uvedl odcházející český ministr průmyslu Lukáš Vlček.
Česko je jednou z nejhlasitějších zemí, které se staví proti návrhům, aby EU nakupovala produkty jen „made in Europe“. Tento postoj prosazuje zejména Francie.
Evropská komise původně plánovala zveřejnit ještě tento měsíc iniciativu snažící se o upřednostnění produktů vyrobených v Evropě. Setkala se ale s odporem členských států, zejména právě Česka, které v této věci podpořilo dalších osm zemí.
Komise se dokonce na základě této aktivity rozhodla sporný návrh odložit až na 28. ledna, informoval list Financial Times. Odklad je podle deníku velkou ranou pro francouzského komisaře Stéphana Séjourného, do jehož oblasti návrh spadá. Právě Paříž se již dlouhá desetiletí snaží chránit domácí výrobu před levnými dovozy z Asie, zejména v oblasti čistých technologií a některých těžkých průmyslových odvětví. Německo dlouho stálo na straně Francie, nicméně nedávno zmírnilo svůj postoj ve snaze zastavit úpadek svého automobilového průmyslu i dalších odvětví.
Český takzvaný non-paper, tedy neoficiální dokument určený k prodiskutování, podepsalo Estonsko, Finsko, Irsko, Lotyšsko, Malta, Portugalsko, Švédsko a Slovensko. Podporu ale podle informací ČTK naznačily také Německo, Polsko či Maďarsko.
„Jakákoli forma evropské preference se musí vyhnout nezamýšleným důsledkům pro otevřenost nebo integritu jednotného trhu. Nesmí bránit mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, narušovat složité dodavatelské a hodnotové řetězce, narušovat hospodářskou soutěž ani mít žádné jiné negativní důsledky pro společnosti usazené v EU, které jsou již hluboce integrovány do ekonomiky EU,“ stojí v dokumentu, který má ČTK k dispozici.
Upřednostňování produktů „made in Europe“ by podle textu mohlo rovněž ovlivnit mezinárodní obchodní vztahy EU. „V současné geopolitické situaci bychom měli diverzifikovat, prohloubit a rozšířit vztahy s našimi podobně smýšlejícími partnery, a tím posílit evropskou bezpečnost, odolnost a prosperitu,“ dodává text. Při širokém uplatňování prý navíc existuje riziko, že evropské společnosti a evropští spotřebitelé budou zbaveni možnosti výběru a konkurence, což povede k vyšším cenám a slabším inovacím.
Připravovaná iniciativa by podle zdrojů FT mohla společnosti z EU stát ročně více než 10 miliard eur kvůli tomu, že budou nuceny kupovat dražší evropské komponenty. Evropská komise se proto nyní snaží návrh zmírnit. Obává se totiž dopadu na konkurenceschopnost unie a nadměrného využívání veřejných prostředků na nákup produktů vyrobených v Evropské unii, jako jsou elektrické autobusy a solární panely, dodal deník.