Aktual.: 11.12.2025 14:10
Praha – Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Podíl rodin i mladých ve vlastním bytě za deset let klesl, v nájmu naopak vzrostl. I nájemné se ale zvedá výrazně rychleji než výdělky. Vyplývá to z analýzy o řešení krize bydlení, kterou vydala Platforma pro sociální bydlení. Výsledky dnes novinářům představili autoři. Pro příští čtyři roky do konce volebního období radí podporu výstavby obecních bytů, změnu danění či pravidel uzavírání nájemních smluv i úpravu sociálních dávek. Na analýze pracovali experti a expertky platformy, Ostravské univerzity, agentury PAQ Research, Asociace pro mezinárodní otázky a Sdružení nájemníků ČR.
„Mě samotného překvapilo, že rozklíčování příčin chudoby trvalo až do roku 2025. Opravdu v Česku příčina chudoby číslo jedna jsou v tuto chvíli náklady na bydlení,“ uvedl analytik platformy Jan Klusáček.
Autoři srovnali vývoj cen bytů, nabídek nájemného a mediánového čistého příjmu na osobu. Proti roku 2014 se medián zvedl zhruba o 40 procent. Ceny bytů v Praze a krajských městech vzrostly zhruba o 80 procent a nájmy skoro 2,5krát. V roce 2011 bylo v Česku podle sčítání 4,38 milionu domácností, o deset let později 4,81 milionu.
Chudoba po úhradě bydlení hrozila v roce 2019 třetině úplných rodin v nájmu, loni téměř polovině. Mezi samoživitelkami vzrostl podíl ze 43 procent na 52 procent. Naopak u lidí v důchodovém věku klesl. U samotných seniorek se snížil z 37 na 24 procent a u seniorských párů ze čtyř na dvě procenta, a to díky valorizacím penzí. „Nedostupnost bydlení je vidět i generačně. Nárůst je výrazný a chudoba vyšší mezi mladými,“ podotkl analytik.
Vlastní bydlení mělo v roce 2014 v Praze a Brně 80 procent rodin s dětmi do deseti let, loni polovina. V nájmu tam před desetiletím byla pětina takových rodin, loni téměř polovina. V malých městech vlastníků přibylo a nájemníků ubylo. V nájmu v Praze a Brně v roce 2014 bylo 36 procent domácností třicátníků, loni 53 procent. V krajských městech to bylo před deseti lety 42 procent a loni 52 procent. Ve městech nad 50.000 obyvatel v EU podle loňských dat Eurostatu žilo v průměru 39 procent lidí a v obcích a městech do 5000 obyvatel 25 procent. V Česku to bylo 28 procent ve velkých městech a 34 procent na venkově.
Do podpory stavebního spoření od roku 2005 do loňska stát poslal podle analýz celkem asi 153 miliard korun, teď jsou to ročně dvě až tři miliardy korun. Díky odpočtu daní u hypoték se za dvě desetiletí snížil příjem rozpočtu asi o 60 až 90 miliard korun, ročně je to teď asi osm až deset miliard korun. Podle expertů je podpora neefektivní a nedostupnost bydlení se prohlubuje.
Autoři analýzy doporučují daňové úlevy zrušit a podporu přesměrovat do investic do výstavby dostupných bytů. Navrhují řešit i danění krátkodobých pronájmů či vysoké zátěže nízkých příjmů. Kritizují řetězení krátkodobých nájemních smluv, radí zavedení roční zkušební lhůty a po ní smlouvy na neurčito. Upravit by se měla i část superdávky na bydlení, zohlednit by se v ní měly cenové mapy.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
